Paskov: Město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji

Žije zde přibližně 3 900 obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.

Paskov
Kostel svatého Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Frýdek-Místek
Obec s rozšířenou působností	Frýdek-Místek (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′54″ s. š., 18°17′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 898 (2023)
Rozloha	11,80 km²
Nadmořská výška	256 m n. m.
PSČ	739 21
Počet domů	998 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Nádražní 700 739 21 Paskov [email protected]
Starosta	Petr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
Paskov
Další údaje
Kód obce	598569
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

• Paskov
• Oprechtice

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Žabeň.

Název osady byl odvozen od osobního jména Pasek (v jehož základu je obecné pás) a znamenalo "Paskův majetek".

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.

•  
  Věková struktura obyvatel obce Paskov roku 2011

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.

V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

• Paskovský zámek
• Zámecký park
• Kostel svatého Vavřince z roku 1740 nechala postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. V letech 1829–1830 byl přistavěn presbytář.
• fara (čp.193)
• socha sv. Floriána stojí na návsi
• sýpka u čp. 54

• Florbalový oddíl Paskov Saurians
• Taneční skupina Step4U Paskov
• Házená Paskov

•  
  Náměstí se sochou sv. Floriána
•  
  Zámek
•  
  Fara
•  
  Městský úřad
•  
  Celulózka Biocel

• Bohumír Dvorský (1902–1976), akademický malíř
• Zdeněk Koubek (1913–1986), atlet, ragbista
• Milan Tichák (1933–2020), historik
• Petr Kolář (1941–2023), katolický kněz, jezuita

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Paskov na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Paskov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
•   Slovníkové heslo Paskov ve Wikislovníku
• Paskov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.