Přístav: Místo na pobřeží, v ústí řeky nebo jejím břehu, kde mohou přistávat a kotvit lodě

Jeho účelem je umožnit bezpečné kotvení, manipulaci s plavidly, zajištění snadné nakládky a vykládky zboží a naloďování a vyloďování osob a dopravu zboží a osob dál do vnitrozemí. Základní stavbou přístavu je přístavní molo.

Podle umístění se dělí přístavy na říční a námořní. Námořní přístavy jsou přizpůsobeny k přijímání větších lodí. Říční přístavy přijímají lodě, jejichž velikost i ponor jsou omezeny ostatními stavbami na řekách.

České právní předpisy obsahově rozlišují pojmy přístav, přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště.

Na české vnitrozemských vodních cestách se nachází několik přístavů. Přístavy se dělí na veřejné a neveřejné; přístav může mít též ochrannou funkci, která má zajistit bezpečné stání nebo stání při povodních či zámraze nebo chodu ledu. Povolení k provozování přístavu uděluje Státní plavební správa. Veřejné přístavy jsou evidovány v systému říčních informačních služeb.

V Praze jsou veřejné přístavy v Libni a na druhé straně řeky v Holešovicích, na Smíchově a v Radotíně. Další přístavy jsou na Labi v úseku mezi Mělníkem a Hřenskem. Protože se ale v ČR provozuje jen říční plavba, jejich význam je relativně malý. Nezanedbatelným elementem je také skutečnost, že Česká republika doposud výrazně nepokročila při realizaci plavebních stupňů Přelouč a Děčín, které by umožnily trvalejší splavnost řeky Labe.

Česká republika se zavázala k rozvoji vnitrozemských vodních cest, jejichž součástí jsou i přístavy, např. v nařízení TEN-T nebo dohodě AGN.

• Seznam největších přístavů kontejnerové námořní dopravy
• Námořní základna
• Vodní doprava
• Přístaviště
• Vývaziště
• Kotviště
• Rejda
• Marina

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu přístav na Wiki Commons
•   Téma Přístav ve Wikicitátech
•   Slovníkové heslo přístav ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.