Přírodní Památka

V Česku je PP definována zákonem jako „Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. PP může orgán ochrany přírody vyhlásit a stanovit přitom také její bližší ochranné podmínky.

V rámci Mezinárodního svazu ochrany přírody je klasifikovaná v kategorii III. V přírodní památce se pěší turista může pohybovat i mimo značené cesty, avšak měl by zachovávat nepsaná pravidla zvýšeného ohledu jak na živé, tak neživé součásti přírody. Cyklista se může pohybovat jen po značených cyklostezkách. Bivakování je povoleno, táboření nikoliv.

Jedná se o kategorii chráněných území na Slovensku mající vědecký, kulturní, ekologický, estetický nebo krajinotvorných význam.

Termín zavedl Alexander von Humboldt na přelomu 18. a 19. století, což dalo začátek trendu zachovávání památek při ochraně přírody. Velkým propagátorem ochrany stromů byl Hugo Wilhelm Conwentz, který pod pojem přírodní památky navrhoval zahrnout také vzácné druhy rostlin a zvířat.

Tabulka zachycuje přehled přírodních památek podle jednotlivých zemí, kde je tato kategorie ochrany přírody zavedena.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomnik przyrody na polské Wikipedii.

Související články

• Přírodní památky v Česku
• Chráněné území
• Národní park
• Chráněná krajinná oblast
• Národní přírodní rezervace
• Přírodní rezervace
• Národní přírodní památka

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu přírodní památka na Wiki Commons