Nikolaj Kibalčič: Ruský revolucionář
Nikolaj Ivanovič Kibalčič (rusky Николай Иванович Кибалчич; 19.jul./ 31. října 1853greg., Korop, Ruské impérium – 3.jul./ 15. dubna 1881greg., Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář, spolupracovník atentátu na Alexandra II., člen organizace Narodnaja volja a vynálezce.
říjen">31. října 1853greg., Korop, Ruské impérium – 3.jul./ 15. dubna 1881greg., Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský revolucionář, spolupracovník atentátu na Alexandra II., člen organizace Narodnaja volja a vynálezce.
| Nikolaj Ivanovič Kibalčič | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 19.jul. / 31. října 1853greg. Korop |
| Úmrtí | 3.jul. / 15. dubna 1881greg. (ve věku 27 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Hřbitov na památku obětí 9. ledna |
| Alma mater | Černihivský teologický seminář |
| Povolání | novinář, chemik, politik, vědec a vynálezce |
| Ocenění | International Space Hall of Fame (1976) |
| Nábož. vyznání | ateismus |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Mládí
Nikolaj Kibalčič se narodil v Koropě jako syn popa. Studoval na Petrohradské univerzitě inženýrství a zabýval se myšlenkou letadla na reaktivní pohon.
Revolucionář
V roce 1875 byl Kibalčič zatčen za půjčování zakázaných knih a odsouzen na 3 roky vězení.
Po propuštění se připojil k organizaci Narodnaja volja. Roku 1881 začalo několik členů v čele s Ignacym Hryniewieckým organizovat atentát na cara Alexandra II. Kibalčič se k nim připojil a zhotovil pokusné výbušniny kombinací nitroglycerinu a nitrocelulózy. Bomby byly testované v předměstském parku. Dvě bomby sice selhaly, jedna však přesto explodovala.
Atentát se uskutečnil 13. března 1881 a díky Hryniewieckému byl úspěšný. Po atentátu byl zatčen jeden z atentátníků Nikolaj Rysakov, který poté udal své spoluspiklence.
Kibalčič byl spolu s ostatními za zhotovení vražedné bomby odsouzen k trestu smrti. Ve vězení vypracoval projekt, který nazval "Projekt vzduchoplaveckého přístroje od bývalého posluchače vysoké školy dopravního inženýrství Nikolaje Ivanovice Kibalčiče, člena ruské revoluční strany", v němž obhajoval letadlo poháněné reaktivním pohonem. Dovolával se cara a členů vlády, aby byl jeho rozsudek změněn, aby mohl dokončit vědeckou práci. Žádost však byla ignorována, a tak byl 13. března 1881 se svými spoluspiklenci popraven.
Odkaz
Jeho práce byla na dlouhou dobu zavřena v trezoru a na světlo se dostala teprve roku 1918.
Již roku 1891 publikoval podobné myšlenky německý inženýr Hermann Ganswindt. Po druhé světové válce navrhoval matematik Stan Ulam stíhačky na nukleární pohon v Projektu Orion.
Mezinárodní astronomická unie pojmenovala podle Kibalčiče jeden z měsíčních kráterů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Kibalchich na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Ivanovič Kibalčič na Wiki Commons
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Nikolaj Kibalčič, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.