Marie Zápotocká, rozená Skleničková, (6.
prosinec">6. prosince 1890 Štěpánov – 7. června 1981 Dobříš) byla první dáma Československa a manželka pátého československého prezidenta Antonína Zápotockého.
Marie Zápotocká | |
---|---|
4. první dáma Československa | |
V roli: 21. března 1953 – 13. listopadu 1957 | |
Předchůdkyně | Marta Gottwaldová |
Nástupkyně | Božena Novotná |
Narození | 6. prosince 1890 Štěpánov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 7. června 1981 (ve věku 90 let) Dobříš Československo |
Místo pohřbení | Krematorium Strašnice Vinohradský hřbitov |
Choť | Antonín Zápotocký (1910–1957) |
Profese | publicistka |
Commons | Marie Zápotocká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházela z chudých poměrů, její otec byl hutník a matka v domácnosti. Svého pozdějšího manžela poznala během demonstrace v Kladně. Po delší známosti zjistila, že je těhotná, a v 22. září 1910 se vzali. Měli dvě dcery, Marii, provdanou Kaisrovou (2.2.1911 - 22.1.1954) a Jiřinu, provdanou Schleglovou (9.8.1912 - 30.10.2002).
Svého manžela ve všem podporovala a pravidelně jej navštěvovala, když byl ve vězení kvůli pokusu o státní převrat. Oba manželé se stali zakládajícími členy Komunistické strany Československa. Po návratu z vězení se Zápotocký stal generálním tajemníkem strany.
Po přestěhování do Prahy se i ona stala aktivní komunistkou. Po německé okupaci v roce 1939 se pokusili o emigraci do SSSR, ale neúspěšně, a oba manželé skončili v koncentračních táborech (Marie nejdříve v Terezíně a pak v Ravensbrücku), odkud se dostali až po osvobození Rudou armádou.
Po válce se opět angažovali v KSČ a Zápotocký se stal po únorovém převratu předsedou vlády. Ona sama zůstala ženou v domácnosti, ale i tak byla zapálenou komunistkou. Pomáhala při zatýkání Rudolfa Slánského, který byl večer, kdy byl zatčen, se svou ženou na návštěvě u Zápotockých.
Když se v roce 1953 dostali manželé na Hrad, oba byli naprosto rozdílní od svých předchůdců. Ona sama si nehrála na dámu jako Marta Gottwaldová a vystupovala přirozeně až familiárně. Svého manžela i na veřejnosti oslovovala „táto“.
Smrt prvorozené dcery v roce 1954 a pak i manžela v roce 1957 pro ni byla velkou ztrátou, z veřejného života se vytratila, ale KSČ jí zajistila penzi, vilu i řidiče.
Do povědomí veřejnosti se dostala už jen v roce 1968, když nečekaně podporovala Dubčekovy reformy a pak odmítla sovětskou okupaci. Díky postavení prezidentské vdovy však nebyla perzekvována a dožila v klidu mezi blízkými.[zdroj?]
V období normalizace se příležitostně účastnila odborářských a vzpomínkových akcí, zejména na Kladensku. Například v prosinci 1969 zaslala pozdravy účastníkům oslav 100. výročí založení odborů. Na slavnostním zasedání ústředního výboru nuceně sjednocených komunistických odborů v dubnu 1970 jí byl udělen čestný zlatý odznak za dlouholetou aktivní práci. V listopadu 1971 byla čestným hostem při odhalení pomníku jejího manžela v Kladně (autorem byl sochař Viktor Dobrovolný) a v říjnu 1973 čestným hostem na „setkání tří generací“, organizovaném Českým svazem žen.
Zemřela v červnu 1981 v Dobříši, po pohřbu žehem ve strašnickém krematoriu byla urna s jejím popelem uložena v přilehlém urnovém háji.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Marie Zápotocká, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.