Kolowratský Palác: Soubor budov v Praze

V paláci sídlí mimo jiné Divadlo Kolowrat. Palác je od roku 1964 kulturní památkou.

Kolovratský (Kolowratský) palác
Kolovratský (Kolowratský) palác na Ovocném trhu
Základní informace
Sloh	Baroko
Architekt	Pravděpodobně Giovanni Domenico Orsi
Výstavba	1725
Materiál	Zdivo
Stavebník	Kolovratové
Další majitelé	Kolovratové
Současný majitel	Kolovratové (Kolowratovy domy)
Poloha
Adresa	Ovocný trh 579/6 Praha 1, Staré Město 110 00  Praha 1, Česko Česko
Ulice	Ovocný trh
Souřadnice	50°5′8,77″ s. š., 14°25′27,73″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38668/1-318 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

 

 

Do majetku českého šlechtického rodu Kolowratů přešel první dům („U bílého medvěda“) v roce 1670 a jeho přestavbu pravděpodobně navrhoval italský architekt Giovanni Domenico Orsi (1634–1679); tomu odpovídá dnešní čp. 579. Sousední dům („U modrého hroznu“) byl pak v roce 1697 přikoupen a byl připojen k již hotové stavbě, které byl vzhledově zcela přizpůsoben (dům čp. 1087). Celková barokní přestavba obou domů skončila v roce 1725. Vzhled a rozsah původně čtyřkřídlé budovy se salou terrenou a se zahradou sahající až k ulici Na Příkopě v době kolem roku 1830 je patrný z Langweilova modelu Prahy.

Palác byl razantně přestavěn v letech 1927 a 1951 a do dnešních dnů se z původního paláce dochovalo pouze jedno křídlo s průčelím obráceným směrem k Ovocnému trhu, s barokními klenbami v přízemí a malovanými trámovými stropy v 1. patře (2. nadzemním podlaží).

Palác v roce 1991 prošel rekonstrukcí, poté byl vrácen v restituci rodině Kolowratů. Jeho tehdejší majitel hrabě Jindřich hrabě Kolowrat-Krakowský (1897–1996) pak palác v roce 1993 pronajal na dvacet let pražskému Národnímu divadlu za symbolické nájemné jedné koruny české ročně. V této mecenášské podpoře Národního divadla nyní pokračují i jeho potomci .

V podkroví paláce byla umístěna komorní činoherní scéna Národního divadla s názvem Divadlo Kolowrat. Palác je spojen se sousední budovou Stavovského divadla podzemní chodbou.

V roce 2014 se ale vedení Národního divadla rozhodlo Kolowratský palác opustit. Nadále ale trvá, že Kolowrat-Krakowští za symbolickou korunu poskytli Národnímu divadlu celou sousední technickou budovu, bez které by nebyl myslitelný provoz Stavovského divadla.

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 2. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 818. 
• KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 70–71. 
• Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 53. 
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 152. 
• VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 387–389. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolowratský palác na Wiki Commons
• Kolowrátek – stránky Nadačního fondu Maximiliana, Francescy a Dominiky Kolowrat-Krakovských
• www.kolowrat.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.