Katovická Konurbace

Tvoří ji podle různých definic 19 až 37 měst (s počtem obyvatel 2,1 až 2,3 milionu) ve Slezském vojvodství (případně okrajově též v Malopolském) na obou stranách zemské hranice mezi (Horním) Slezskem a Malopolskem. Vyvinula se v průběhu 19. a 20. století v souvislosti s intenzivní těžbou černého uhlí a na ni navazujícími dalšími odvětvími těžkého průmyslu. Na jihozápadě plynule přechází v Rybnický uhelný okruh, který dále sousedí s českým Ostravskem (pro tyto tři sousedící seskupení měst se občas používá termín Slezská metropolitní oblast), zatímco na východě je jejím pokračováním krakovská aglomerace.

 

Hlavní statistický úřad Polské republiky (Główny Urząd Statystyczny) definoval v roce 2006 katovickou konurbaci jako celek složený z následujících devatenácti měst, jež představují nesporné jádro konurbace:

• Będzin
• Bytom
• Czeladź
• Dąbrowa Górnicza
• Hlivice (Gliwice)
• Chořov (Chorzów)
• Katovice (Katowice)
• Knurów
• Jaworzno
• Mikulov (Mikołów)
• Myslovice (Mysłowice)
• Siemianowice Śląskie
• Slezská Ruda (Ruda Śląska)
• Slezské Pěkary (Piekary Śląskie)
• Sosnovec (Sosnowiec)
• Świętochłowice
• Tarnovské Hory (Tarnowskie Góry)
• Tychy
• Zabrze

Sousedí s nimi další menší města, která jsou podle jiných konceptů – například územního plánu Slezského vojvodství, evropského programu ESPON nebo řady vědeckých publikací z oblasti ekonomiky a územního plánování – taktéž součástí konurbace:

• Beruň (Bieruń)
• Imielin
• Lędziny
• Łaziska Górne
• Miasteczko Śląskie
• Orzesze
• Pyskowice
• Radzionków
• Sławków
• Sośnicowice/Kieferstädtel
• Wojkowice

Nejširší definice (Robert Krzysztofik, Tomasz Spórna) zahrnují do vnější zóny katovické konurbace rovněž města: Chrzanów, Kalety, Libiąż, Łazy, Pština (Pszczyna), Seveř (Siewierz) a Toszek.

 

V roce 2007 byl založen Hornoslezský metropolitní svazek (Górnośląski Związek Metropolitalny) s cílem těsnější spolupráce mezi městy v konurbaci v oblasti dopravy, územního plánování, dotací z evropských fondů, připravování rozvojových strategií, propagace apod. Patřilo k němu čtrnáct měst – vzhledem k tehdejší právní úpravě výlučně těch s postavením samostatného okresu: Bytom, Dąbrowa Górnicza, Hlivice, Chořov, Jaworzno, Katovice, Myslovice, Siemianowice Śląskie, Slezská Ruda, Slezské Pěkary, Sosnovec, Świętochłowice, Tychy, Zabrze.

Po schválení tzv. metropolitního zákona (ustawa metropolitalna) v roce 2017 byl Hornoslezský metropolitní svazek nahrazen novým sdružením obcí s názvem Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia (Metropole Horní Slezsko–Zagłębie). Jeho součástí jsou nejen jádrová města konurbace, ale i řada venkovských gmin v přilehlých okresech Beruň-Lędziny, Będzin, Hlivice, Mikulov, Pština a Tarnovské Hory. Naopak do Metropole nevstoupilo město Jaworzno, a to kvůli obavě ze ztráty samostatnosti zejména při organizaci veřejné dopravy. Takto vymezená oblast má rozlohu 2 554 km² a v roce 2019 čítala 2 249 568 obyvatel.

Reference

Související články

• Tramvajová doprava v katovické aglomeraci

Externí odkazy

• Oficiální webové stránky Metropole Horní Slezsko–Zagłębie