Karel Štěpán Rakousko-Těšínský

září">5. září 1860 Židlochovice – 7. dubna 1933 Żywiec) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ pocházející z tzv. vojevůdcovské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Štěpán na fotografii z roku 1917
Rodné jméno	Karel Štěpán Evžen Viktor Felix Maria
Narození	5. září 1860 Židlochovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	7. dubna 1933 (ve věku 72 let) Żywiec Polsko Polsko
Povolání	voják
Choť	Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská
Děti	Eleonora Marie Renata Marie Karel Albrecht Mechthildis Leo Karel Vilém František
Rodiče	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Rod	habsbursko-lotrinská dynastie
Funkce	člen Panské sněmovny (1885–1918)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl čtvrtým potomkem arcivévodcovského páru Karla Ferdinanda z těšínské linie a Alžběty Františky z uherské linie. Starší bratr Karla Štěpána Bedřich, byl posledním knížetem těšínským a sestra Marie Kristina se stala španělskou královnou.

Studoval na námořní akademii v Rijece a po jejím ukončení se v roce 1879 stal praporčíkem na řadové bitevní lodi. V roce 1891 byl povýšen na kapitána. Působil také v Námořním technickém výboru. Svou vojenskou činnost ukončil roku 1896.

Roku 1901 se stal viceadmirálem a v roce 1912 byl jmenován admirálem.

V roce 1915, po dobytí Ruského Polska se o Karlu Štěpánovi uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů na nově obnovený polský trůn. V Polsku byl velmi oblíben jak na poli církevním, tak u konzervativců i rolníků. Podporu měl i u bulharského cara a pruského císaře. Tento plán ztroskotal na odmítavém stanovisku vídeňského dvora v čele s císařem Karlem I., který měl v plánu rakousko-polské řešení. Neschopnost domluvy centrálních mocností bylo jedním z důvodů nového uspořádání a vzniku II. polské republiky.

 

Karel Štěpán byl spíše uzavřené povahy a většinu let strávil hospodařením na svých statcích v Żywieci, které zdědil po strýci Albrechtovi. Zde se věnoval svým koníčkům, mezi které patřilo zahradničení a krajinomalba, velmi dobře hrál na klavír. Domluvil se polsky, česky a maďarsky. Rád cestoval na svá sídla, která si pořídil díky zděděným financím. Na ostrově Lošinj ležícím v jaderském moři si nechal postavit vilu a ve Vídni koupil městský palác. Byl v úzkém kontaktu se španělským a pruským královským dvorem.

V roce 1924 daroval 10 000 hektarů půdy krakovské Akademii věd, ve které působil do roku 1918 jako její předseda. Ve stáří byl následkem nervového ochrnutí téměř nepohyblivý a zcela odkázaný na péči své ženy Marie Terezie.

Od roku 1886 byl Karel Štěpán ženatý s arcivévodkyní Marií Terezií z toskánské linie rodu. Během manželství se narodilo celkem šest dětí:

• Eleonora Marie (28. listopadu 1886 – 26. května 1974), ⚭ 1913 Alfons von Kloss (9. června 1880 – 25. srpna 1953), morganatické manželství
• Renata Marie (2. ledna 1888 – 16. května 1935), ⚭ 1909 Hieronim Mikołaj Radziwiłł (6. ledna 1885 – 6. dubna 1945)
• Karel Albrecht (18. prosince 1888 – 17. března 1951), ⚭ 1920 Alice Ankarcrona (18. prosince 1889 – 26. listopadu 1985), morganatické manželství
• Mechthilda Marie Kristina (2. ledna 1891 – 2. června 1966), ⚭ 1913 Olgierd Czartoriski (25. října 1888 – 2. února 1977
• Leo Karel (5. července 1893 – 28. dubna 1939), ⚭ 1922 Marie Klotilda z Thuillières, hraběnka de Montjoye-Vaufrey et de la Roche (1893–1978), morganatické manželství
• Vilém (10. února 1895 – 18. srpna 1948), svobodný a bezdětný

Reference

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 215–216. 

Související články

• Kongresové Polsko
• Polské království (1916-1918)
• Centrální mocnosti

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Štěpán Rakousko-Těšínský na Wiki Commons
• Genealogie Euweb