Kabinet Spojených Států Amerických: Součást výkonné větve Federální vlády Spojených států amerických

Kromě postu viceprezidenta není kabinet výslovně ukotven v Ústavě. Její 2. článek předpokládá, že si prezident pořizuje poradní sbor. XXV. dodatek Ústavy umožňuje viceprezidentovi s podporou většiny členů vlády prohlásit prezidenta nezpůsobilým výkonu funkce. Navíc Ústava vyžaduje souhlas Senátu Spojených států, tedy horní komory Kongresu, se jmenováním člena vlády. Volený viceprezident schválení Senátem nepodléhá.

 

Jednotliví členové vlády, kromě prezidenta, viceprezidenta a uvedených poradců, vedou ministerstva, tzv. departmenty. Ústava nestanoví, kolik má být ministerstev a jaké mají být jejich pravomoci. Prvním prezidentem, který si poradní sbor zformoval do systému ministerstev, byl George Washington. Jeho vláda měla jen čtyři členy: ministr zahraničí Thomas Jefferson, ministr financí Alexander Hamilton, ministr války Henry Knox a ministr spravedlnosti Edmund Randolph. Viceprezident John Adams nebyl členem Washingtonova kabinetu, protože post viceprezidenta byl v počátcích Spojených států amerických (a ještě v 19.  století) vnímán jako legislativní moc. Původně viceprezident předsedal Senátu a byl vnímán především jako nástupce prezidenta v případě jeho úmrtí či nezpůsobilosti vykonávat funkci. Až ve 20. století začali být viceprezidenti zařazováni do kabinetů. Formálně, jakožto virilista, je viceprezident předsedou Senátu, byť jej fakticky neřídí a při rovnosti má rozhodující hlas.

V minulosti existovaly pokusy postavení ministrů vůči prezidentovi posílit po vzoru parlamentních systémů. Hlavní tažení za tímto účelem vedl v polovině 19. století ministr zahraničí William H. Seward, avšak prezident Abraham Lincoln tyto snahy rázně utnul. Zastáncem parlamentního modelu, před svým vstupem do politiky, byl i právník a politolog Woodrow Wilson, avšak jakmile se stal prezidentem, své postavení na úkor ministrů nijak neoslabil. Prezident Ronald Reagan zavedl systém sedmi vládních rad, které přezkoumávají vládní rozhodnutí, používaný dodnes. Kabinet zasedá v Bílém domě ve Washingtonu D.C., v oficiálním sídle prezidenta v tzv. Cabinet Room.

V celé historii Spojených států amerických však Senát odmítl jen devět nominantů prezidenta na ministra. Ve 20. století se to stalo třikrát, naposledy roku 1989, kdy Senát odmítl potvrdit Johna Towera do funkce ministra obrany kvůli jeho opilství, promiskuitě a vztahy s výrobci zbraní. Senát schvaluje ministra prostou většinou. Naopak při odvolávání ministra není prezident limitován žádnou jinou mocí a v tomto smyslu je kabinet stále jen sborem poradců, což bylo potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího soudu Spojených států z roku 1926 v případu Myers versus Spojené státy americké. Ministr může být rovněž odvolán na základě žaloby Sněmovny reprezentantů (tzv. impeachment) a následného verdiktu Senátu, a to za „zradu, úplatkářství nebo jiné vážné zločiny“ (2. článek Ústavy). Prezident může také jmenovat za členy kabinetu své poradce z Výkonné kanceláře prezidenta a vedoucí federálních agentur, i když jim to per se nepropůjčuje žádné další pravomoce, krom možnosti účastnit se schůzí vlády.

 

Prezidentskou přísahu Joe Biden složil 20. ledna 2021 a ujal se úřadu. Všechny členy vlády, vyjma viceprezidentky Kamaly Harrisové, prezident navrhl do úřadů, s jejich nutným potvrzením Senátem Spojených států. Pouze viceprezidentka volená ve volbách a ředitel kanceláře Bílého domu nepodléhali senátnímu schválení.

Po nástupu do úřadu Biden povýšil do vládní úrovně předsedu Rady ekonomických poradců a úřad velvyslance při OSN, které prezident Donald Trump z kabinetní pozice degradoval. Nově také do této úrovně zařadil Úřad pro vědu a techniku.

Ministryně vnitra Deb Haalandová se stala prvním domorodým Američanem v historii ministerských úřadů a po Hooverově viceprezidentu Charlesi Curtisovi druhým takovým členem amerických vlád. Alejandro Mayorkas nastoupil do úřadu ministra vnitřní bezpečnosti jako první imigrant.

Viceprezidentka a ministři

Vládu tvoří viceprezidentka a patnáct členů kabinetu stojících v čele federálních úřadů výkonné moci – ministerstev, seřazených podle linie nástupnictví do úřadu prezidenta. Někteří další členové administrativy mají postavení na úrovni vlády.

Vláda Joea Bidena
Úřad	člen vlády	nástup do úřadu
Viceprezidentka	Kamala Harrisová	20. ledna 2021
Ministr zahraničních věcí	Antony Blinken	26. ledna 2021
Ministryně financí	Janet Yellenová	25. ledna 2021
Ministr obrany	Lloyd Austin	22. ledna 2021
Ministr spravedlnosti	Merrick Garland	11. března 2021
Ministryně vnitra	Deb Haalandová	16. března 2021
Ministr zemědělství	Tom Vilsack	24. února 2021
Ministryně obchodu	Gina Raimondová	3. března 2021
Ministryně práce	Julie Suová (úřadující)	11. března 2023
Ministr zdravotnictví a sociální péče	Xavier Becerra	19. března 2021
Ministryně bytové výstavby a rozvoje měst	Marcia Fudgeová	10. března 2021
Ministr dopravy	Pete Buttigieg	3. února 2021
Ministryně energetiky	Jennifer Granholmová	25. února 2021
Ministr školství	Miguel Cardona	2. března 2021
Ministr pro záležitosti veteránů	Denis McDonough	9. února 2021
Ministr vnitřní bezpečnosti	Alejandro Mayorkas	2. února 2021

Členové administrativy na úrovni vlády

Členové administrativy na úrovni vlády
Úřad	člen na úrovni vlády	nástup do úřadu
Ředitel Agentury pro ochranu životního prostředí	Michael S. Regan	11. března 2021
Ředitelka Úřadu pro správu a rozpočet	Shalanda Youngová	24. března 2021
Ředitelka tajných služeb	Avril Hainesová	21. ledna 2021
Ředitel Ústřední zpravodajské služby	William Joseph Burns	21. července 2023
Vládní zmocněnkyně pro obchod	Katherine Taiová	18. března 2021
Velvyslankyně při OSN	Linda Thomas-Greenfieldová	25. února 2021
Předseda Rady ekonomických poradců	Jared Bernstein	10. července 2023
Ředitelka Úřadu pro drobné podnikání	Isabel Guzmanová	17. března 2021
Ředitelka Úřadu pro vědu a techniku	Arati Prabhakarová	3. října 2022
Ředitel Kanceláře Bílého domu	Jeffrey Zients	7. února 2023