Josef Fischer (2.
duben">2. dubna 1891 Kolín – 19. února 1945 Neubrandenburg, Německo) byl český židovský filozof, sociolog, publicista, překladatel, odbojář, bratr literárního vědce Otokara Fischera. Za odbojovou činnost byl vězněn a popraven.
doc. PhDr. Josef Fischer | |
---|---|
Narození | 2. dubna 1891 Kolín Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. února 1945 (ve věku 53 let) Neubrandenburg Německá říše |
Bydliště | Praha |
Národnost | židovská |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | pedagog, spisovatel |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam, III. třída 1995 |
Politická strana | Národní strana práce |
Choť | Milena Fischerová-Balcarová |
Příbuzní | Otokar Fischer bratr, Jan Otokar Fischer synovec, Vlasta Fischerová-Vostřebalová švagrová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v rodině Pavla Fischera a Hermíny rozené Krassové. Měl dva sourozence, Annu a Otokara. Oženil se s Milenou rozenou Balcarovou (1905–1945), se kterou měl dvě dcery: Soňu (později provdanou Novou) a Olgu (později provdanou Babulovou).
Po maturitě (1908) vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze filozofii, dějepis a zeměpis (PhDr. v roce 1913 na základě práce Filosofie dějin Františka Palackého). Od roku 1915 působil jako středoškolský profesor krátce na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, pak v Lounech (1915–1919; tuto etapu jeho života zpracoval beletristicky v románě Pavel a Hedvika jeho tehdejší student Karel Konrád), poté na reálce v Praze–Karlíně a od roku 1931 na reálném gymnáziu v Praze–Libni. V roce 1928 se habilitoval pro obor dějiny filozofie na Filozofické fakultě UK, na níž pak také přednášel jako soukromý docent (nehonorovaný) moderní filozofii. Zabýval se zejména filozofií dějin, zvláště historicko-filozofickými názory Františka Palackého.
Ve 20. a 30. letech byl významným představitelem levicové sociálně demokratické inteligence sdružené kolem Dělnické akademie. Do různých časopisů psal články orientované v duchu masarykovské demokracie a protifašisticky. Ve 30. letech se výrazně angažoval v protifašistickém hnutí (v letech 1937–1938 byl předsedou Společnosti přátel demokratického Španělska), ve 40. letech pak v protinacistickém odboji.
Josef Fischer byl jedním z iniciátorů manifestu Věrni zůstaneme, vůdčí osobností Petičního výboru Věrni zůstaneme a hlavním autorem jeho programového dokumentu Za svobodu, do nové ČSR, nastiňujícího vývoj poválečné ČSR a přijatého za program celé domácí nekomunistické rezistence. Podílel se také na zpravodajských aktivitách pro zahraniční odboj a šíření ilegálních tiskovin. V říjnu 1941 jej gestapo zatklo, 1941–1943 byl vězněn v pankrácké věznici v Praze, odkud se pokoušel i nadále kontaktovat a vést odboj. Koncem roku 1944 byl odsouzen v Berlíně k trestu smrti a v únoru 1945 popraven. Odboje se aktivně účastnila i jeho manželka Milena – česká herečka, recitátorka, hlasatelka a lektorka pražského rozhlasu, jež zahynula v březnu téhož roku v koncentračním táboře Ravensbrück.
V roce 1995 byl doc. PhDr. Josefu Fischerovi udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam.
Výběr z časopiseckých článků Josefa Fischera lze nalézt v publikaci GABRIEL, Jiří, ed. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova universita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2 [Heslo Josef Fischer viz s. 126–127.] Dostupné také z: https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/jfisch.html
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Josef Fischer (filozof), which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.