Jelec Jesen: Druh ryby

V minulosti zde jeho početnost klesala v důsledku vysokého industriálního znečištění vod. V současnosti se začíná opět rozšiřovat do dřívějších lokalit.

Jelec jesen
Jelec jesen
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	máloostní (Cypriniformes)
Čeleď	kaprovití (Cyprinidae)
Rod	jelec (Leuciscus)
Binomické jméno
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758)
Synonyma
Cyprinus idus Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dospělí jedinci mají průměrnou velikost těla okolo 40–50 cm. Maximální velikost byla okolo 60 cm. Hmotnost se pohybuje kolem 2 kg. Barva těla je světlá a může mít nazlátlou barvu, která přechází až na hlavu a skřele. Hřbet je u dospělců tmavý a může být namodralý nebo našedivělý. Břicho je světlé nebo stříbrné. Břišní ploutve jsou postaveny v abdominální krajině. Tvar ploutví je lehce zašpičatělý. Hřbetní a řitní ploutev jsou prohnuté směrem dovnitř. Řitní ploutev je vykrojená. Jelec jesen má prsní, břišní a řitní ploutev načervenalou. Hřbetní a ocasová ploutev je tmavá. Tělo je pokryto malými šupinami.

Byly zaznamenány variace zbarvení jesena. Divoká forma má na hřbetní a zadní straně šedavě olivovou barvu, na bocích stříbrnou, břicho je pokryto stříbrnou až bílou barvou a řitní, prsní a břišní ploutve jsou načervenalé. Okrasní jedinci mají oranžový až zlatavý hřbet, stříbřitě oranžové boky, břicho a jasně oranžový ocas a hřbetní ploutev.

Jelec jesen má výrazně zašpičatělou hlavu, drobné oči a velká ústa s požerákovými zuby.

Jesen je dobře rozpoznatelný svými oranžovými zabarvenými ploutvemi, ale je možné zaměnit ho s jelcem tlouštěm (Squalius cephalus). Jesen má protáhlejší a spíše plošší tělo a drobnější šupiny, než je tomu u tlouště. Jesen má tmavší hřbetní ploutev než tloušť.

Jelec jesen byl dovezen do Spojeného království v roce 1874 jako zlatá okrasná ryba, která se chovala v jezerech. Poté byl představen do Nizozemska a Německa. Ze Spojeného království byl během let 1980 introdukován do Ameriky a Nového Zélandu. V průběhu těchto let byl na mnoha místech objeven ve volné přírodě. Pravděpodobně bude více rozšířený, než se uvádí. Jesen je nativní pouze v Asii. Do Severní Ameriky, na Nový Zéland a v Evropě do Německa, Norska, Švýcarska a Velké Británie byl introdukovaný. V České republice se vyskytuje v tekoucích vodách na většině území, a to od cejnového pásma až po pstruhové. Z našich tří druhů jelců je nejméně známý a rozšířený. Dává přednost spíše větším nížinným řekám s pomalejším prouděním, ale zároveň není příliš odolný vůči znečištění. V 60–80 letech dvacátého století z našich vod téměř vymizel a jeho populace se na většině míst dosud neobnovily. Nejvyšší stavy jesenů jsou dnes na jižní Moravě, zejména na Dyji a dolních úsecích Jihlavy a Svratky. V Čechách se vyskytuje místy v Polabí a na dolním toku Ohře.

Častým habitatem jsou střední a velké řeky, které se nacházejí v nížinách a řeky bohaté na živiny. Preferují hluboké, chladné a čisté vody. Jesen je schopný tolerovat vyšší úroveň slanosti než jiné ryby a jsou schopni žít i v brakických vodách. Dospělí jedinci žijí samotářky, zatímco juvenilní ryby dávají přednost hejnům.

Potrava se skládá ze živočišné a rostlinné složky. Jeseni se živí různými suchozemskými a vodními organismy jako je planktonem a loví u dna. Dospělí jedinci preferují převážně lov ryb a larvy a juvenilní jedinci spíše rostlinou potravu.

K prvnímu tření dochází okolo 5 až 6 let. K reprodukci dochází v březnu až dubnu a dochází k migraci za ideální teplotou, protože je tření závislé na teplotě okolní vody. Ideální teplota je okolo 10 °C. U samic dochází ke tření pouze jednou za sezónu. K reprodukci dochází tak, že dospělá samice přilepí jikry na kamenité dno nebo na rostlinný materiál, poté dochází k oplodnění jiker samci. Během reprodukčního období mají samci na hlavě, po těle a na prsních ploutvích třecí vyrážku.

Okrasný druh je často viděn v zahradních jezírkách. Pro sportovní rybáře je tento úlovek spíše neobvyklý. V České republice je tento druh chován v zajetí. Jesen byl také experimentálně chován s kaprem obecným (Cyprinus carpio Linnaeus, 1758). Kapr obecný po sdílení nádrží, byl více odvážný a méně stresován a začal využívat mělké části rybníka. Společné chování těchto dvou druhů ryb, by mohlo napomoct vyšším komerčním výdělkům, díky nižší stresové zátěží kaprů a využití celé oblasti rybníků. V chovu okrasných kaprů by spojené nádrže mohly vést k vyšší viditelnosti. Jeseni jsou také využívání jako biondikátoři znečištěných vod pro hodnocení povrchových vod.

Žádná známá rizika, která by mohla tento druh přivodit jiným organismům nebyla zaznamenána. Množství jedinců ve volné přírodě není známo, ale tento druh není nijak ohrožený. V některých evropských zemí například v České republice není nijak významně ohrožen. V Polsku byl zaznamenán klesající fenomén kvůli zhoršujícím se podmínkám v důsledku znečištění vod.

V rámci vyhlášky 395/1992 Sb. je jelec jesen veden jako chráněný druh, který by se po ulovení měl vypustit zpět do vody. Neplatí v revírech s výjimkou.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu jelec jesen na Wiki Commons
•   Slovníkové heslo jesen ve Wikislovníku
•   Slovníkové heslo jelec ve Wikislovníku
•   Taxon Leuciscus idus ve Wikidruzích
• Leuciscus idus [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky) 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.