Jaderná elektrárna Mecamor (arménsky Մեծամոր ատոմակայան – Mecamor atomakayan) se nachází v Arménii u města Mecamor přibližně 30 kilometrů západně od hlavního města Jerevanu.
Jaderná elektrárna Mecamor | |
---|---|
Chladicí věže elektrárny Mecamor | |
Stát | Arménie |
Stav | Aktivní |
Začátek výstavby | 1969 |
Zprovoznění | 22. prosince 1976 |
Plánovaná životnost | 50 až 60 let |
Vlastník | Inter RAO UES |
Jaderná elektrárna | |
Reaktory v provozu | 1 × 448 MW |
Odstavené reaktory | 1 × 408 MW |
Typ reaktorů | VVER-440/270 |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 375 MW |
Roční výroba | 2 265 GW·h |
Celkem vyrobeno | 69 463 GWh (k 22. dubnu 2007) |
Souřadnice | 40°10′56,9″ s. š., 44°8′33″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1988 došlo v Arménii k zemětřesení, po němž byla elektrárna odstavena a následně uzavřena. Ázerbájdžán a Turecko však svojí ekonomickou a přepravní blokádou následně způsobily výpadky elektřiny v Arménii. Roku 1993 vláda rozhodla o znovuspuštění druhého bloku. Mecamorská elektrárna dnes dodává do sítě asi 40 % spotřeby elektřiny v Arménii.
Po roce 2000 bylo uvažováno o stavbě nového bloku s výkonem 1000–1200 MW. Nicméně po jaderné havárii ve Fukušimě bylo od plánů na výstavbu upuštěno.
Elektrárna Mecamor je považována za jednu z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě. Jako jedna z mála dnes provozovaných elektráren nemá ochranný kontejnment a navíc leží v relativně tektonicky aktivní oblasti. Ze strany EU i USA je dlouhodobě vyvíjen tlak na její odstavení. Nicméně IAEA považuje provoz elektrárny za bezpečný. Životnost elektrárny měla vypršet v roce 2016, kvůli jejímu významu byla ale prodloužena s tím, že reaktor bude modernizován za účasti Ruska. Nový termín uzavření byl stanoven na rok 2026 s tím, že následně by produkci elektřiny měl převzít plánovaný nový reaktor.
Elektrárna byla postavena v 70. letech se dvěma bloky VVER-440/270. Jedná se o mírně modifikované reaktory sovětského typu VVER-440/230.
Skládá se ze dvou bloků. První z nich byl uveden do provozu 22. prosince 1976, druhý 5. ledna 1980. Po veřejném tlaku po zemětřesení v Arménii v roce 1988 došlo ze strany Rady ministrů SSSR k rozhodnutí uzavřít dva provozované bloky (první blok byl odstaven v únoru a druhý v březnu roku 1989).. Po rozpadu SSSR zažívala Arménie období akutního nedostatku energie a vláda v dubnu 1993 rozhodla o opětovném spuštění elektrárny. Před znovuotevřením provozu arménská vláda pozvala významné mezinárodní společnosti k diskusi a doporučení řešení pro potenciální zemětřesení. Po zdlouhavých diskusích bylo nalezeno řešení a následně byl 5. listopadu 1995 znovu uveden do provozu druhý blok po více než šesti letech odstávky. Tento krok vyústil v rapidní nárůst dodávek elektřiny v zemi a umožnil využívat elektřinu nepřetržitě přes den i noc. Po odstavení byly na první energetické jednotce provedeny řezy v parogenerátorech kvůli metalografickým výzkumům. Z tohoto důvodu byly plány na restauraci první energetické jednotky zrušeny.
Během příprav na opětovné spuštění elektrárny do provozu v letech 1993 - 1996 byla pro tento účel jako držitel povolení vytvořena společnost Armatomenergo. Držitelem povolení k provozu elektrárny je podle rozhodnutí vlády Arménie č. 98/1996 ze dne 4. dubna 1996 v souladu s legislativou v oblasti jaderné energetiky společnost CJSC HAEK (Haykakan Atomayin Electrakayan Closed Joint Stock Company). Primárním cílem společnost HAEK je schopnost produktu bezpečnou a cenově udržitelnou energii.
Na druhém bloku probíhají opatření s cílem prodloužit životnost elektrárny do roku 2026 nebo i déle, v roce 2021 společnost Rosatom provedla žíhání reaktoru.
V rámci těchto opatření a modernizací je možné provozovat reaktor opět na 100% projektovaného výkonu.
16. července 2020 během arménsko-ázerbájdžánského konfliktu se Vagif Darghali, mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany, vyhrožoval, že Ázerbájdžán může elektrárnu napadnout. Poznamenal: "Arménská strana by měla mít na paměti, že naše ozbrojené síly mají k dispozici pokročilé raketové systémy, schopné podniknout vysoce precizní útoky na jadernou elektrárnu Mecamor, což může pro Arménii vyústit v obrovskou katastrofu.
Arménské ministerstvo zahraničí reagovalo, že hrozby "indikují úroveň zoufalství a krizi myšlení u politicko-vojenského vedení Ázerbájdžánu" a nazvalo je flagrantním porušením mezinárodního humanitárního práva obecně a Prvního dodatkového protokolu k Ženevským konvencím specificky. Takové hrozby jsou jasnou demonstrací státního terorismu a genocidálních úmyslech Ázerbájdžánu.
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení výstavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Mecamor-1 | VVER-440/270 | 376 MW | 408 MW | 1. 7. 1969 | 22. 12. 1976 | 6. 10. 1977 | 25. 2. 1989 |
Mecamor-2 | VVER-440/270 | 376 MW | 448 MW | 1. 7. 1975 | 5. 1. 1980 | 3. 5. 1980 | 2036 |
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Jaderná elektrárna Mecamor, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.