Jaderná Elektrárna Mecamor: Jaderná elektrárna v Arménii

Jaderná elektrárna Mecamor
Chladicí věže elektrárny Mecamor
Stát	Arménie Arménie
Stav	Aktivní
Začátek výstavby	1969
Zprovoznění	22. prosince 1976
Plánovaná životnost	50 až 60 let
Vlastník	Inter RAO UES
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	1 × 448 MW
Odstavené reaktory	1 × 408 MW
Typ reaktorů	VVER-440/270
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	375 MW
Roční výroba	2 265 GW·h
Celkem vyrobeno	69 463 GWh (k 22. dubnu 2007)
Souřadnice	40°10′56,9″ s. š., 44°8′33″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1988 došlo v Arménii k zemětřesení, po němž byla elektrárna odstavena a následně uzavřena. Ázerbájdžán a Turecko však svojí ekonomickou a přepravní blokádou následně způsobily výpadky elektřiny v Arménii. Roku 1993 vláda rozhodla o znovuspuštění druhého bloku. Mecamorská elektrárna dnes dodává do sítě asi 40 % spotřeby elektřiny v Arménii.

Po roce 2000 bylo uvažováno o stavbě nového bloku s výkonem 1000–1200 MW. Nicméně po jaderné havárii ve Fukušimě bylo od plánů na výstavbu upuštěno.

Elektrárna Mecamor je považována za jednu z nejnebezpečnějších jaderných elektráren na světě. Jako jedna z mála dnes provozovaných elektráren nemá ochranný kontejnment a navíc leží v relativně tektonicky aktivní oblasti. Ze strany EU i USA je dlouhodobě vyvíjen tlak na její odstavení. Nicméně IAEA považuje provoz elektrárny za bezpečný. Životnost elektrárny měla vypršet v roce 2016, kvůli jejímu významu byla ale prodloužena s tím, že reaktor bude modernizován za účasti Ruska. Nový termín uzavření byl stanoven na rok 2026 s tím, že následně by produkci elektřiny měl převzít plánovaný nový reaktor.

 

Elektrárna byla postavena v 70. letech se dvěma bloky VVER-440/270. Jedná se o mírně modifikované reaktory sovětského typu VVER-440/230.

Skládá se ze dvou bloků. První z nich byl uveden do provozu 22. prosince 1976, druhý 5. ledna 1980. Po veřejném tlaku po zemětřesení v Arménii v roce 1988 došlo ze strany Rady ministrů SSSR k rozhodnutí uzavřít dva provozované bloky (první blok byl odstaven v únoru a druhý v březnu roku 1989).. Po rozpadu SSSR zažívala Arménie období akutního nedostatku energie a vláda v dubnu 1993 rozhodla o opětovném spuštění elektrárny. Před znovuotevřením provozu arménská vláda pozvala významné mezinárodní společnosti k diskusi a doporučení řešení pro potenciální zemětřesení. Po zdlouhavých diskusích bylo nalezeno řešení a následně byl 5. listopadu 1995 znovu uveden do provozu druhý blok po více než šesti letech odstávky. Tento krok vyústil v rapidní nárůst dodávek elektřiny v zemi a umožnil využívat elektřinu nepřetržitě přes den i noc. Po odstavení byly na první energetické jednotce provedeny řezy v parogenerátorech kvůli metalografickým výzkumům. Z tohoto důvodu byly plány na restauraci první energetické jednotky zrušeny.

Během příprav na opětovné spuštění elektrárny do provozu v letech 1993 - 1996 byla pro tento účel jako držitel povolení vytvořena společnost Armatomenergo. Držitelem povolení k provozu elektrárny je podle rozhodnutí vlády Arménie č. 98/1996 ze dne 4. dubna 1996 v souladu s legislativou v oblasti jaderné energetiky společnost CJSC HAEK (Haykakan Atomayin Electrakayan Closed Joint Stock Company). Primárním cílem společnost HAEK je schopnost produktu bezpečnou a cenově udržitelnou energii.

Na druhém bloku probíhají opatření s cílem prodloužit životnost elektrárny do roku 2026 nebo i déle, v roce 2021 společnost Rosatom provedla žíhání reaktoru.

V rámci těchto opatření a modernizací je možné provozovat reaktor opět na 100% projektovaného výkonu.

Hrozba ze strany Ázerbájdžánu

16. července 2020 během arménsko-ázerbájdžánského konfliktu se Vagif Darghali, mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany, vyhrožoval, že Ázerbájdžán může elektrárnu napadnout. Poznamenal: "Arménská strana by měla mít na paměti, že naše ozbrojené síly mají k dispozici pokročilé raketové systémy, schopné podniknout vysoce precizní útoky na jadernou elektrárnu Mecamor, což může pro Arménii vyústit v obrovskou katastrofu.

Arménské ministerstvo zahraničí reagovalo, že hrozby "indikují úroveň zoufalství a krizi myšlení u politicko-vojenského vedení Ázerbájdžánu" a nazvalo je flagrantním porušením mezinárodního humanitárního práva obecně a Prvního dodatkového protokolu k Ženevským konvencím specificky. Takové hrozby jsou jasnou demonstrací státního terorismu a genocidálních úmyslech Ázerbájdžánu.

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná elektrárna Mecamor na Wiki Commons
• THE LATEST DEVELOPMENTS OF THE NUCLEAR POWER PROJECT