Izraelská Bezpečnostní Bariéra

V části své délky sleduje zelenou linii z roku 1949 (jež určovala hranici mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu, který anektovalo Jordánsko). V části délky (85 %) je vedena na území Západního břehu za zelenou linií. Po dokončení by celková délka bezpečnostní bariéry měla dosáhnout asi 712 km. V červenci 2007 přinesl deník The Jerusalem Post informaci, že pravděpodobně nebude splněný zamýšlený konečný termín výstavby bariéry, který se předpokládal na rok 2010. V roce 2019 bylo postaveno zhruba 65,3 %.

Tato bariéra je vysoce kontroverzní projekt. Její zastánci tvrdí, že bariéra je nezbytným nástrojem, který chrání izraelské civilisty před palestinským terorismem, včetně sebevražedných atentátů, jejichž intenzita po vypuknutí Intifády Al-Aksá prudce narostla. Je faktem, že od zahájení stavby bariéry v červenci 2003 podstatně poklesl počet spáchaných teroristických útoků na občany Izraele.

Odpůrci bariéry tvrdí, že je ilegálním pokusem anektovat palestinskou půdu pod záminkou získání bezpečnosti, že porušuje mezinárodní právo, je pokusem o zabránění mírových dohod o konečném statusu a významně omezuje životy palestinských Arabů, kteří žijí v okolí bariéry tím, že snižuje jejich možnost volně cestovat v rámci Západního břehu a dojíždět za prací do Izraele, čímž podkopává palestinskou ekonomiku. Haagský tribunál ve svém poradním stanovisku Valného shromáždění OSN označil zeď jako nelegální (ve smyslu mezinárodního práva), neboť na některých místech vede přes obsazená území, která OSN nepovažuje za součást Izraele. Dokončení zdi by tak fakticky znamenalo anexi území, která Izrael obsadil po vítězství v Šestidenní válce. Proti výstavbě zdi se postavila i Evropská unie. Na protest proti výstavbě bariéry vznikla v roce 2003 izraelská anarchistická skupina Anarchisté proti zdi.

Izraelskou bariérou se zabýval mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Sbor 15 mezinárodních soudců 9. června 2004 dospěl k následujícím závěrům:

• izraelská bariéra je ilegální
• izraelská bariéra není bezpečnostní opatření, ale de facto prostředek k zabírání půdy, anexi rozsáhlého území a podpořila nezákonnou výstavbu izraelských osad na Západním břehu, v procesu čehož byl Izrael zodpovědný za ilegální destrukci domů Palestinců a jejich násilné vyhnání z území
• stavba bariéry byla odsouzena jako dalekosáhlá konfiskace – přispěla k ničení palestinské půdy a majetku a narušení života tisíců obyvatel
• rozsudek též nařizuje Izraeli (resp. jeho politické reprezentaci) zeď strhnout a oběti kompenzovat, na což by měli dohlédnout též další signatáři Ženevské konvence jako např. USA a Velká Británie.
• „Izrael je povinen zastavit své porušování mezinárodního práva, je povinen zastavit bezodkladně práce na stavbě zdi stavěné na obsazeném palestinském území, včetně oblasti okolo východního Jeruzaléma; a tamní stavbu [je povinen] rozebrat.“
• zeď (bariéra) dle rozhodnutí soudu je zásahem proti právu Palestinců na sebeurčení a je porušením Ženevských konvencí a mezinárodního práva.

•  
  Plot jižně od Hebronu
•  
  Strážní věž
•  
  Palestinec se vrací domů
•  
  Upravený vojenský buldozer Caterpillar D9

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli West Bank barrier na anglické Wikipedii.

Související články

• Druhá intifáda
• Dějiny Izraele
• Izraelské osady

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Izraelská bezpečnostní bariéra na Wiki Commons
• (anglicky)(hebrejsky) Internetové stránky izraelské vlády o bezpečnostní bariéře^{[nedostupný zdroj]}
• (anglicky) Podrobná mapa bezpečnostní bariéry

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.