Instrumentál: 7. pád

Často vyjadřuje příslovečné určení způsobu; jméno v instrumentálu vyjadřuje nástroj nebo způsob, jakým probíhá slovesný děj.

V češtině je 7. pádem v pořadí (otázky jsou kým, čím?). V instrumentálním významu je bezpředložkový, pojí se s ním také předložky s a mezi.

Substantiva

Přehled instrumentálů substantiv podle jednotlivých vzorů:

Mužský rod

• pán – pánem, pány
• hrad – hradem, hrady
• muž – mužem, muži
• stroj – strojem, stroji
• předseda – předsedou, předsedy
• soudce – soudcem, soudci

Ženský rod

• žena – ženou, ženami
• růže – růží, růžemi
• píseň – písní, písněmi
• kost – kostí, kostmi

Střední rod

• město – městem, městy (j. č., mn. č.)
• moře – mořem, moři
• kuře – kuřetem, kuřaty
• stavení – stavením, staveními

Ostatní jména

K některému z uvedených vzorů lze obvykle přiřadit instrumentál přídavných jmen (mladým, mladou, mladými, jarním, jarními), podobně se chovajících řadových číslovek (prvním, první, druhým, druhou), zájmen (mnou, námi, jím/s ním, jí/s ní) i základních číslovek (jedním, jednou, třemi, deseti, stem).

• Skloňování
• České skloňování
• Podstatná jména
• Česká podstatná jména
• Nominativ#Konkurence nominativu a instrumentálu

•   Slovníkové heslo instrumentál ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.