Červoři

Mají protáhlé červovité tělo s redukovanými končetinami. Žijí většinou skrytě v půdě, příp. ve vodě.

Červoři
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	červoři (Gymnophiona) Müller, 1832
Rozšíření červorů zeleně.
čeledi
† Eocaeciliidae cecíliovití (Caeciliidae) Dermophiidae Herpelidae Chikilidae červorovití (Ichthyophiidae) Indotyphlidae pačervorovití (Rhinatrematidae) afročervorovití (Scolecomorphidae) Siphonopidae Typhlonectidae
Synonyma
Apoda
Sesterská skupina
Batrachia (ocasatí + žáby)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řád recentních (soudobých) červorů se dělí na deset čeledí:

• Rhinatrematidae (pačervorovití) – 2 rody, 11 druhů; Jižní Amerika
• Ichthyophiidae (červorovití) – 3 rody, 50 druhů; Jižní a Jihovýchodní Asie
• Scolecomorphidae (afročervorovití) – 2 rody, 6 druhů; Afrika
• Herpelidae – 2 rody, 9 druhů; Afrika
• Caeciliidae (cecíliovití) – 2 rody, 42 druhů; Jižní a Střední Amerika
• Typhlonectidae (červorovcovití) – 5 rodů, 13 druhů; Jižní Amerika – vodní druhy
• Indotyphlidae – 7 rodů, 21 druhů; Afrika, Indie, Seychely
• Siphonopidae – 7 rodů, 19 druhů; Jižní Amerika
• Dermophiidae – 4 rody, 13 druhů; Afrika, Jižní a Střední Amerika
• Chikilidae – 1 rod, 3 druhy; Indie

Připomínají bezobratlé kroužkovce (např. žížaly). Mohou dosahovat délky až 1,5 metru.

Červovitý vzhled jim dodává prstencovitá segmentace těla. Počet prstenců odpovídá počtu obratlů. Tělo je válcovité, sekundárně bez končetin, ocas krátký. Hlava je tupá, ve tvaru projektilu, lebka je kompaktní; silná dolní čelist. Hlava slouží jako nástroj k vrtání chodeb v půdě, ve které červoři žijí. Na každé straně hlavy mezi nozdrou a okem jsou vysunovatelná tykadélka (tentakuly), pomocí nichž červoři vyhledávají potravu. Chybí sternum; žebra mají červoři nejvyvinutější ze všech obojživelníků. Plíce jsou protáhlé, levá plíce je často redukovaná; alveolární strukturu má jen pravá plíce; červorovec Eiseltův (Atretochoana eiselti) plíce nemá. Ledviny červorů si zachovávají segmentární (metamerní) uspořádání. Oči a uši jsou zakrnělé (redukované oči jsou přerostlé průhlednou kůží; sluchové vnímání je omezeno). Samci mají kopulační orgán (phallodeum) tvořený vychlípitelnou částí stěny kloaky. Oplození je vnitřní. Vývoj potomstva může být v závislosti na druhu vnitřní (živorodost) i vnější (vejcorodost), v druhém případě přímý i nepřímý přes stadium vodní larvy. Potravu tvoří různí bezobratlí, u větších druhů i drobní obratlovci.

Kůže červorů je hladká, pokrytá osifikovanými šupinami (uhličitan vápenatý); přítomno je tzv. kožní dýchání.

 

Červoři jsou jedinou skupinou obojživelníků s výhradně vnitřním oplozením. Samci při kopulaci vsunou kopulační orgán do samičí kloaky na 2–3 hodiny. Některé druhy jsou vejcorodé (asi 25 % druhů), některé živorodé (asi 75 %). Živorodé druhy se vyvíjejí v těle samice a živí se speciálními buňkami samice (např. ukousávání děložní sliznice matky). Zárodky živorodých se živí vlastním žloutkem, později epiteliálními buňkami vejcovodu. Mláďata živorodých jsou podobná dospělcům. Vejcorodí mají stádium vodní larvy, které mají elektroreceptory.

U samic byla zaznamenána péče o potomstvo, např. samice cecilky Microcaecilia dermatophaga jednak hlídá nakladená vajíčka, jednak se vylíhlá mláďata živí buňkami její pokožky, které jsou bohaté na tuk (okusují je speciálními zoubky). Mláďata cecílie kroužkované se živí sekretem žlázy na konci matčina ocasu a okusováním její pokožky. Samice červora cejlonského (Ichthyophis glutinosus) ovíjejí vajíčka (viz obr.).

Reference

Literatura

• Bizarní rodičovská péče červorů. Český rozhlas [online]. 27. březen 2013 [cit. 21. srpna 2019]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/bizarni-rodicovska-pece-cervoru-6604025
• MORAVEC, Jiří. České názvy živočichů. IV., Obojživelníci (Amphibia). Praha: Národní muzeum, 2001. 148 s. ISBN 80-7036-126-3.
• [ŘEHÁK, Zdeněk]. Vertebrata. IV. Tetrapoda [online]. [97] s. 5. 5. 2014 10.26:18 [cit. 21. srpna 2019]. Dostupné z:https://is.muni.cz/el/1431/jaro2014/Bi2000/um/12_Strunatci_4_Lissamphibia_Amniota.pdf
• SYCHRA, Oldřich; KLIMEŠ, Jiří; ŠIROKÝ, Pavel et al. Zoologie pro veterinární mediky: multimediální pomůcka pro studenty 1. ročníku magisterského studia FVHE a FVL VFU Brno [online]. Brno, 2012 [cit. 21. srpna 2019]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200306%20oboj%C5%BEiveln%C3%ADci/oboj%C5%BEiveln%C3%ADci.html
• [SYCHRA, Oldřich; KLIMEŠ, Jiří; ŠIROKÝ, Pavel et al. Zoologie pro veterinární mediky: multimediální pomůcka pro studenty 1. ročníku magisterského studia FVHE a FVL VFU Brno] [online]. [Brno, 23. května 2012] [cit. 21. srpna 2019]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200306%20oboj%C5%BEiveln%C3%ADci/obecna%20charakteristika%20obojzivelniku.html
• VILLA, Andrea & DELFINO, Massimo. Fossil lizards and worm lizards (Reptilia, Squamata) from the Neogene and Quaternary of Europe: an overview. Swiss Journal of Palaeontology. 2018, s. 1–35. doi: https://doi.org/10.1007/s13358-018-0172-y Přístup také z: https://link.springer.com/article/10.1007%252Fs13358-018-0172-y
• WILKINSON, M; SHERRATT, E; STARACE, F. and GOWER, D. J. A New Species of Skin-Feeding Caecilian and the First Report of Reproductive Mode in Microcaecilia (Amphibia: Gymnophiona: Siphonopidae). PLoS ONE. 2013, 8(3): e57756. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0057756
• Gaisler J. a J. Zima. Zoologie obratlovců. Academia, Praha, 2007

Externí odkazy

• Seznam červorů s fotografiemi
• Svět plazů a obojživelníků
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu červoři na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.