Gaius Caesar: Nejstarší syn Marka Vipsania Agrippy

srpen">14. srpnem a 13. zářím 20 př. n. l. – 21. nebo 22. února 4 n. l. Limyra, Lýkie) byl nejstarší syn Marka Vipsania Agrippy a Iulie starší, dcery císaře Augusta. Jeho rodné jméno není známo, jméno Gaius Iulius Caesar je jménem adoptivním.

Gaius Caesar
Rodné jméno	Gaius Vipsanius Agrippa
Narození	20 př. n. l. starověký Řím
Úmrtí	21. února 4 (ve věku 24–25 let) Lýkie
Místo pohřbení	Augustovo mauzoleum
Povolání	politik a voják
Choť	Livilla
Rodiče	Marcus Vipsanius Agrippa a Augustus a Julie starší
Rod	Juliovsko-claudiovská dynastie, Vipsanii Agrippae a Julii Caesares
Příbuzní	Vipsania Marcella Minor, Agrippina starší, Vipsania Agrippina, Julia Minor, Lucius Caesar, Agrippa Postumus, Tiberillus, Vipsania Marcella Major a Vipsania Attica (sourozenci)
Funkce	římský senátor Římský guvernér římský konzul
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gaia a jeho bratra Lucia adoptoval roku 17 př. n. l. císař Augustus, který sám neměl mužského dědice. Jeho učitelem se stal Verrius Flaccus. V roce 13 př. n. l. se Gaius zúčastnil trojských her a o pět let později byl představen vojsku v Galii. Augustovým přáním bylo, aby zastával co nejvíce čestných funkcí, takže se množila jeho reprezentační veřejná vystoupení (předsedání hrám). V letech 6 a 5 př. n. l. byl porůznu činný v kněžských úřadech (pontifex) a obdržel i titul předák mládeže (princeps iuventutis); zároveň se stal designovaným konzulem.

Jakožto Augustův dědic měl získat i vojenské zkušenosti. Příležitost k tomu se naskytla poté, co byl z Arménie vypuzen prořímsky orientovaný král Artavasdés a jeho místo zaujal Tigranés III., straník Parthů. V doprovodu význačných vojevůdců a vybaven mimořádnými prokonsulskými pravomocemi vytáhl Gaius roku 1 př. n. l. na východ, předtím však ještě uzavřel sňatek Livillou, dcerou Drusa staršího. Cesta ho vedla přes Athény a Samos do Egypta a Sýrie, kde 1. ledna 1 n. l. nastoupil svůj řádný konzulát. Koncem roku byl již v Arménii a s pomocí římského expedičního sboru tam dosadil na trůn nejprve Ariobarzana a po jeho brzké smrti Artavasda. Setkal se také s parthským králem Fraatem, který nové poměry u svých hranic uznal.

Přes tento slibný vývoj se objevily komplikace, neboť také Artavasdés poměrně brzy zemřel. Protiřímská strana v Arménii se pustila s Římany do tuhého zápasu, ačkoli Gaius obratně uznal za krále opět Tigrana III. Při obléhání města Artagiva, když se chtěl sejít s místním velitelem Addonem, byl Gaius 9. září 3 n. l. těžce raněn. Na zpáteční cestě zemřel v únoru příštího roku v lýkijském pobřežním městě Limyře. Pohřben byl v Augustově mauzoleu.

• CASSIUS DIO. Römische Geschichte 4. Překlad Otto Veh. Düsseldorf: Artemis & Winkler, 2007. 461 s. ISBN 978-3-538-03108-1. (německy) 
• SUETONIUS TRANQUILLUS, Gaius. Životopisy dvanácti císařů. Překlad Bohumil Ryba. Praha: Svoboda, 1999. 584 s. ISBN 80-902300-5-9. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Gaius Caesar na Wiki Commons
• (anglicky) Cassius Dio, kniha 55
• (anglicky) Suetonius, Životopis císaře Augusta