František Koukolík (* 22.
listopad">22. listopadu 1941 Praha) je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu.
MUDr. František Koukolík, DrSc. | |
---|---|
František Koukolík (2017) | |
Narození | 22. listopadu 1941 (82 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Národnost | česká |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (do 1965) |
Povolání | spisovatel, lékař, pedagog, neuropatolog, novinář, patolog a publicista |
Zaměstnavatelé | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Fakultní Thomayerova nemocnice |
Ocenění | Rytíř českého lékařského stavu (2018) Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (2021) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v Praze do rodiny systémového inženýra zaměstnaného v Českých loděnicích a matky, která byla nejdříve v domácnosti, poté pracovala jako sekretářka. Na gymnáziu maturoval roku 1958, doporučení ke studiu na vysokou školu však neobdržel pro údajný buržoazní původ. Začal proto pracovat v libeňských Českých loděnicích jako pomocný dělník.
„Samozřejmě, že jsem se cítil hrozně ublížený a ponížený. Teprve později jsem pochopil, že to byla ta nejužitečnější zkušenost na začátku života.“František Koukolík
Během studia, když byl ve čtvrtém ročníku lékařské fakulty, se oženil se spolustudentkou Hanou Čábelovou, která se posléze stala neuroložkou. V roce 1967 adoptovali manželé tehdy jedenáctiměsíčního syna Jana. Roku 1971 se jim narodil syn Tomáš.
František Koukolík se soustavně zajímal o společenské vědy. O tom svědčí jeho následující citát:
František Koukolík
V roce 1959 dostal souhlas ke studiu na vysoké škole a nastoupil na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Promoval na jaře 1965. Po absolutoriu začal pracovat na I. Anatomicko-patologickém ústavu FVL UK v Praze, kde vykonal atestaci z patologie. Od roku 1969 působil na oddělení chirurgie českokrumlovské nemocnice. V roce 1971 přešel do nemocnice v Českých Budějovicích, kde se atestoval v oboru chirurgie a od roku 1973 pracoval jako primář patologie v nemocnici v Jindřichově Hradci. Neuropatologií se začal hlouběji zabývat poté, co v roce 1974 zemřela pacientka s diagnostikovanou ztrátou paměti, u níž byl pitvou prokázán mozkový nádor. V roce 1986 získal titul kandidát věd (CSc.), když obhájil práci týkající se epidemiologie Alzheimerovy choroby. Roku 1991 pak obhájil doktorskou dizertační práci zabývající se vztahem mozku a stárnutí a získal titul doktor věd (DrSc.).
Od roku 1983 pracuje na pozici primáře patologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Na žádost ministerstva zdravotnictví začal v roce 2001 budovat Národní referenční laboratoř pro transmisivní spongiformní encefalopatii a Creuzfeldtovu–Jakobovu nemoc, jejímž se stal vedoucím. V roce 2003 byla Světovou zdravotnickou organizací (WHO) certifikována a patří do sítě evropských laboratoří vykonávajících dohled nad prionovými chorobami. Dokončena byla ke konci roku 2006 a nese název Laboratoř lidských prionových chorob. K roku 2008 byla tato laboratoř jediným takovým zařízením na světě, které kontinuálně testovalo mozky dárců poskytujících rohovky.
Koukolík je členem České lékařské akademie. Přednášel na 3. lékařské fakultě UK v Praze, kde v letech 1997 až 2010 zároveň působil ve vědecké radě. Mimořádně měl přednášky také na Filozofické fakultě UK a Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU).[zdroj?]
Věnuje se vědecké esejistice. Vydal okolo padesáti časopiseckých vědeckých publikací a řadu monografií o vztahu poškození mozku a duševních funkcí, z toho často o psychopatii a sociopatii. Na daná témata také přednáší. Kromě přednášek přispívá do vysílání v rozhlase (Meteor, Leonardo) a do televize (např. seriál Mozek a jeho duše, Vysílá Britannica, Hádala se duše s tělem, Jádro) i do časopisů či novin. V České republice zpopularizoval pojmy deprivant, mem a jiné.
Ve svých knihách používá velké množství odkazů na internetové zdroje včetně odkazů na anglickou verzi Wikipedie.
Získal cenu ČSAV za popularizaci vědy (1992), cenu nakladatelství Vyšehrad (1994) a cenu rozhlasového pořadu Meteor za knihu Mozek a jeho duše (1995), cenu firmy Janssen za knihu Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy (2001), cenu Vojty Náprstka České Akademie věd za popularizaci věd o mozku (2006). Vondráčkovu cenu České psychiatrické společnosti (2004) obdržela kniha napsaná společně s R. Jirákem Demence (Neurobiologie, klinický obraz a terapie). Další Vondráčkovu cenu obdržela kniha napsaná společně s L. Motlovou Citový mozek (2006).
Jméno po neuropatologovi obdržela planetka (10213) Koukolík, kterou objevili Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 10. září 1997 na Kleti.
15. března 2018 byl pasován na v pořadí 24. rytíře českého lékařského stavu.
15. září 2021 obdržel Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article František Koukolík, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.