František Čáda: Kodikolog, právní historik a archivář (1895–1975)

květen">30. května 1895 Praha-Karlín – 10. října 1975 Brno) byl kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.

prof. JUDr. František Čáda
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci: 1936 – 1937
Předchůdce	František Weyr
Nástupce	Jaroslav Kallab
Ve funkci: 1945 – 1946
Předchůdce	Rudolf Dominik
Nástupce	Vladimír Vybral
Narození	30. května 1895 Praha-Karlín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. října 1975 (ve věku 80 let) Brno Československo Československo
Choť	Božena Kubíčková
Rodiče	František Čáda
Děti	Helena Flodrová
Alma mater	Karlova univerzita
Profese	archivář, pedagog, právník, učitel, historik, knihovník, muzeolog a redaktor
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Po absolvování pražského gymnázia studoval v letech 1914–1918 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, 13. března roku 1919 získal titul doktora práv. V letech 1917–1921 studoval také na Filozofické fakultě UK a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn, a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu.

Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. V roce 1965 prozkoumal v zámecké knihovně kroměřížského zámku jednu z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích Kroměřížský sakramentář. Stať o něm napsal spolu s kolegou muzikologem profesorem Františkem Pokorným. Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.

František Čáda se narodil jako starší ze dvou dětí profesora filosofie a pedagogiky Františka Čády a Marie, rozené Kastnerové, měl mladší sestru Marii.

Archiváři byli kromě něj i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), rozená Čádová též vystudovala archivnictví.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Čáda
• MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 18 s. ISBN 80-210-0780-X. 
• VOJÁČEK, Ladislav. František Čáda. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 15–19.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 179. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 507–508.