Chrast: Město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji

Žije zde přibližně 3 200 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Chrast
Zámek v Chrasti u Chrudimi
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Chrast
Obec s rozšířenou působností	Chrudim (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°54′8″ s. š., 15°56′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 159 (2023)
Rozloha	17,84 km²
Nadmořská výška	285 m n. m.
PSČ	538 51
Počet domů	1 064 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí 1 538 51 Chrast [email protected]
Starosta	Ing. Vojtěch Krňanský
Oficiální web: www.mestochrast.cz
Chrast
Další údaje
Kód obce	571539
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrast založili pravděpodobně mniši z podlažického kláštera. Vesnice byla poprvé nepřímo míněna roku 1318 v predikátu Radslava z Chrastu. Klášter zničili roku 1421 husité a císař Zikmund roku 1436 zapsal celý klášterní majetek Janu Pardusovi z Vratkova. Až do konce patnáctého století byla Chrast uváděna jako ves. Poprvé ji jako městečko označil Zdeněk Kostka z Postupic, když v roce 1493 povolil jejím obyvatelům rozšířit jejich majetek a osvobodil je od všech platů. Městečko bývalo pravděpodobně neopevněné, ale vjezd do něj umožňovaly dvě brány zbořené údajně roku 1829. Jedna stávala v ulici Boženy Němcové u severního zámeckého křídla a druhá v místech velké křižovatky západně od Náměstí. Roku 1524 povolil panovník Kostkům z Postupic rozšířit výsady městečka o právo týdenního trhu a dvou jarmarků.

Poté obec patřila různým šlechticům, od roku 1559 rodu Slavatů z Chlumu a od roku 1644 biskupství královéhradeckému. Zámek začal stavět Albrecht Slavata z Chlumu roku 1601 a podstatně jej rozšířili biskupové v 18. století. Roku 1853 byla Chrast povýšena na město.

Kolem východního okraje města protéká potok Žejbro, který svou vodou napájí Chrašický rybník. Svah na pravém břehu potoka je chráněn jako přírodní památka Chrašická stráň.

Město se člení na čtyři místní části, které jsou shodné s katastrálními územími.

• Chrast
• Chacholice
• Podlažice
• Skála – k. ú. Skála u Chrasti

• Silnice II/358 přes okružní křižovatku
• Silnice II/355 přes okružní křižovatku
• Silnice II/356 odpojuje se od II/358 v místní části Podlažice.
• Železniční trať 238 Pardubice – Havlíčkův Brod

• Zámek Chrast je čtyřkřídlá jednopatrová stavba s velkým čtvercovým dvorem. Nejstarší severní křídlo je renesanční, v přízemí otevřené arkádami do dvora. Východní barokní křídlo má mansardu, bohatě zdobenou fasádu, středový rizalit se štítem a hranolovou věžičku s hodinami. V patře nad průjezdem do zahrady je kaple sv. Jana Nepomuckého s cennými obrazy podlažického rodáka Antonína Machka (1775–1844). V zámku je obecní úřad a městské muzeum. Za zámkem je rozsáhlá barokně založená zahrada francouzského stylu, po roce 2000 obnovená. Adresou je zámek přiřazen k náměstí.
• Kostel Nejsvětější Trojice ve středu náměstí je rozměrná barokní trojlodní basilika se dvěma věžemi, postavená v letech 1710–1717 na základech patrně gotické stavby, která roku 1709 vyhořela. Na severní straně vítězného oblouku je cenný obraz Svaté rodiny od M. L. Willmanna z roku 1695, na jižní straně deskový obraz sv. Jana Křtitele od téhož malíře.
• Děkanství na náměstí, patrová barokní budova z let 1712–1722
• Pomník obětem první a druhé světové války na náměstí
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Krucifix na rozcestí k nádraží z roku 1790.

Chrašice:

• Hřbitovní kostel svatého Martina z roku 1721, šestiboký s obdélnou kruchtou a trojbokým presbytářem, připomíná sloh Jana Blažeje Santiniho
• Barokní sýpka ze druhé poloviny 18. století
• Vodárna u Chrašického rybníka z let 1746–1755 na místě starší věže z roku 1663.

Na chrasteckém zámku zemřel český šlechtic a královéhradecký biskup Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic. Na místním hřbitově byl v pondělí 19. listopadu 1956 pochován 22. biskup královéhradecký Mořic Pícha.

Rodáci

• Antonín Machek (1775–1844), malíř, narozený v Podlažicích
• Jan Nepomuk Filcík (1785–1837), není rodák, ale v Chrasti žil; hudební pedagog a autor knihy První metodika školního zpěvu.
• Ludwig August Frankl von Hochwart (1810–1894), německy píšící básník
• Karel Bláha (1887–1917), těsnopisec
• Jindřich Heisler (1914–1953), surrealistický básník a výtvarník
• Martin Dejdar (* 1965), herec a bavič

• Chrast
•  
  Kostel Nejsv. Trojice od západu
•  
  Nádvoří zámku
•  
  Nádvoří zámku v Chrasti
•  
  Náměstí v Chrasti
•  
  Maketa kodexu Gidas
•  
  Děkanství
•  
  Zámecká zahrada

Reference

Externí odkazy

•   Galerie Chrast na Wiki Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrast na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Chrasť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
•   Slovníkové heslo Chrast ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Chrast v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)