Alexander Mach: Slovenský politik a novinář

říjen">11. října 1902 Slovenský Meder – 15. října 1980 Bratislava) byl slovenský novinář, funkcionář HSĽS, hlavní velitel Hlinkovy gardy a ministr vnitra Slovenského státu.

Alexander Mach
Narození	11. října 1902 Slovenský Meder Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. října 1980 (ve věku 78 let) Bratislava Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Slávičie údolie
Povolání	novinář, spisovatel a politik
Politická strana	Hlinkova slovenská ľudová strana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1922 byl funkcionářem HSĽS. V letech 1926–1939 působil jako redaktor a šéfredaktor Slováka. Ve 20. letech byl blízkým spolupracovníkem Vojtecha Tuky. V roce 1936 se stal členem vedení HSĽS, kde vystupoval jako představitel takzvaného radikálního křídla strany. V letech 1938–39 se svou činností podílel na rozbití ČSR.

V prosinci 1938 se stal členem slovenského sněmu. Po vyhlášení Slovenské republiky působil v letech 1939–1944 jako hlavní velitel Hlinkovy gardy, v letech 1940–1945 byl zároveň ministrem vnitra a 1940–1944 místopředsedou slovenské vlády. Prosazoval těsnou spolupráci s nacistickým Německem a rovněž nesl zodpovědnost za perzekuci slovenského odboje a deportace slovenských Židů do nacistických koncentračních táborů.

V dubnu 1945 utekl do Rakouska, Američané jej však vydali zpět do ČSR. V roce 1947 byl odsouzen na 30 let vězení (trest mu byl posléze zmírněn na 25 let). V roce 1968 byl amnestován.

Reference

Literatura

• VNUK, František. Mať svoj štát znamená život : politická biografia Alexandra Macha. Vyd. 1. Bratislava : Odkaz : Ozveny, 1991. ISBN 80-85193-11-6

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Mach na Wiki Commons
•   Osoba Alexander Mach ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexander Mach
• Mirka Kernová: Šaňo Mach - Židom strach! Pomohli mu pred popravou komunisti? (slovensky)
• Machova esej z roku 1968 (slovensky - prevzaté z časopisu kultúra 17/2000)