Ajla Tomljanovićová: Chorvatská tenistka

květen">7. května 1993 Záhřeb) je australská profesionální tenistka, která do roku 2017 reprezentovala rodné Chorvatsko. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj, když ze čtyř singlových finále odešla poražena. V sérii WTA 125 vybojovala jednu trofej ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře. S Američankou Christinou McHaleovou vyhrála juniorskou čtyřhru na Australian Open 2009.

Ajla Tomljanovićová
Ajla Tomljanovićová na US Open 2023
Stát	Chorvatsko Chorvatsko (2009–2018) Austrálie Austrálie (2018–)
Datum narození	7. května 1993 (30 let)
Místo narození	Záhřeb, Chorvatsko
Bydliště	Boca Raton, Florida
Výška	180 cm
Hmotnost	67 kg
Profesionál od	prosince 2009
Držení rakety	pravou rukou; obouručný bekhend
Výdělek	5 803 219 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	375–282
Tituly	0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění	32. místo (3. dubna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2014, 2015, 2020, 2021)
French Open	4. kolo (2014)
Wimbledon	čtvrtfinále (2021, 2022)
US Open	čtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	79–95
Tituly	0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění	47. místo (5. ledna 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2014)
French Open	3. kolo (2022)
Wimbledon	3. kolo (2015)
US Open	3. kolo (2014, 2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2014)
Týmové soutěže
Fed Cup/BJK Cup	finále (2019, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231212a12. prosince 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2023 na 32. místě a ve čtyřhře v lednu 2015 na 47. místě. Spolupracuje s Alessandrem Begou.

Po obdržení australského trvalého pobytu začala od US Open 2014 reprezentovat Austrálii. Další čtyři sezóny však stále nastupovala za rodné Chorvatsko na všech turnajích vyjma Grand Slamu, než v lednu 2018 získala australské občanství, které ji opravňuje k reprezentaci tohoto státu na všech událostech.

Billie Jean King Cup

V chorvatském fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 v lisabonské 1. skupině zóny Evropy a Afriky, z níž se družstvo neprobojovalo do baráže druhé Světové skupiny. Ve skupině dvakrát vyhrála a čtyřikrát prohrála. Chorvatsko reprezentovala v ročnících 2010 a 2011, kdy nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 3–3 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře.

V australském týmu Billie Jean King Cupu poprvé nastoupila v perthském finále Fed Cupu 2019 proti Francii. Jako dvojka týmu v sobotu podlehla Mladenovicové a v neděli porazila Parmentierovou. O šampionkách rozhodla až závěrečná čtyřhra ve prospěch Francouzek. V ročníku 2022 dovedla reprezentační výběr do světového finále, v němž Australanky nestačily na Švýcarsko. Ve dvouhře uhrála jen tři gamy na Belindu Bencicovou. Za chorvatský i australský tým do roku 2024 v soutěži odehrála šestnáct mezistátních utkání s bilancí 7–8 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře.

Letní olympijské hry

Austrálii reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde během července 2021 nastoupila do ženské dvouhry. Po úvodní výhře nad Kazachstánkou Jaroslavou Švedovovou podlehla pozdější bronzové medailistce Elině Svitolinové z Ukrajiny, přestože získala první sadu.

V juniorské kategorii zvítězila s Christinou McHaleovou ve čtyřhře Australian Open 2009. Ve finále zdolaly srbsko-polskou dvojici Aleksandra Krunićová a Sandra Zaniewská.

 

Na okruhu ITF debutovala v sezóně 2007 a převážnou část kariéry na něm strávila do ledna 2014. Během ledna 2010 si připsala první titul ve floridském Plantation. Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na pattajském PTT Thailand Open 2015, když do finále postoupila přes sedmou nasazenou Portoričanku Mónicu Puigovou. V něm však nestačila na Danielou Hantuchovou, přestože vyhrála úvodní sadu. První průnik do elitní světové stovky žebříčku WTA zaznamenala 16. září 2013 po quebeckém Challenge Bell 2013, kde ji ve čtvrtfinále vyřadila pozdější australská finalistka Marina Erakovicová. V klasifikaci se posunula ze 101. na 88. příčku.

Na grandslamu se nejdále probojovala do čtvrtfinále Wimbledonu 2021 a 2022, stejně jako mezi poslední osmičku hráček na US Open 2022. V osmifinále antukového French Open 2014 na její raketě postupně dohrály Italka Francesca Schiavoneová, ruská turnajová dvaatřicítka Jelena Vesninová a třetí žena žebříčku Agnieszka Radwańská, což pro ni znamenalo první výhru nad hráčkou elitní světové desítky. Ve čtvrtém kole její cestu soutěží ukončila čtrnáctá nasazená Španělka Carla Suárezová Navarrová. Čtvrtfinále si zahrála s Jarmilou Gajdošovou v ženské čtyřhře Australian Open 2014, ale nestačily v něm na čtvrtý nasazený pár bývalých světových jedniček, Květu Peschkeovou a Katarinu Srebotnikovou.

Na únorovém Thailand Open 2019 v Hua Hinu prohrála i čtvrté singlové finále, když nestačila na 18letou Ukrajinku Dajanu Jastremskou. V rozhodující třetí sadě přitom vedla již 5–2 na gamy a dvakrát šla podávat na vítězství v turnaji. O dva týdny později se posunula na nové kariérní maximum, 40. místo žebříčku WTA. Podruhé členku světové desítky porazila ve druhém kole Miami Open 2019, v němž vyřadila devátou v pořadí Arynu Sabalenkovou. Ve čtvrtfinále Zhengzhou Open 2019 pak vyřadila osmou hráčku žebříčku Kiki Bertensovou.

Austrálii měla reprezentovat na úvodním ročníku lednového United Cupu 2023. Před úvodním zápasem proti Britce Harriet Dartové však odstoupila pro zranění kolena, jehož operaci v lednu 2023 podstoupila. Na okruh se vrátila až zářijovým US Open 2023. První zápas v probíhajícím ročníku vyhrála nad Maďarkou Pannou Udvardyovou po třísetovém průběhu. Před dalším utkáním proti čtvrté nasazené Rybakinové však odstoupila opět pro zranění, především kvůli bolesti v paži.

 

Narodila se v květnu 1993 do rodiny Chorvata Ratka Tomljanoviće, házenkářského vítěze European Cupu 1992 a 1993, a Bosňačky Eminy Tomljanovićové. Vyrostla v rodné chorvatské metropoli Záhřebu. Starší sestra Hana Tomljanovićová hrála americký univerzitní tenis za University of Virginia. S tenisem začala v sedmi letech. Trénovali ji Fernando Martínez a Rene Gomez. Na sklonku roku 2014 se přestěhovala z Chorvatska do jihoaustralského Brisbane. Australské občanství obdržela v lednu 2018.

V letech 2015–2019 udržovala přerušovaný partnerský vztah s australským tenistou Nickem Kyrgiosem. Mezi roky 2019–2022 byl jejím přítelem italský tenista Matteo Berrettini. Blízký vztah má ke kanadskému tenistovi Félixi Augeru-Aliassimemu, jehož partnerkou se stala její sestřenice Nina Ghaibi.

Dvouhra: 4 (0–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	15. února 2015	Pattaya, Thajsko	tvrdý	Daniela Hantuchová	6–3, 3–6, 4–6
Finalistka	2.	6. května 2018	Rabat, Maroko	antuka	Elise Mertensová	2–6, 6–7(4–7)
Finalistka	3.	23. září 2018	Soul, Jižní Korea	tvrdý	Kiki Bertensová	6–7(2–7), 6–4, 2–6
Finalistka	4.	3. února 2019	Hua Hin, Thajsko	tvrdý	Dajana Jastremská	2–6, 6–2, 6–7(3–7)

Dvouhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	listopad 2023	Florianópolis, Brazílie	antuka	Martina Capurro Taborda	6–1, 7–5

Dvouhra: 12 (4–8)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	28. listopadu 2009	Puebla, Mexiko	tvrdý	Naomi Broadyová	6–7(4–7), 3–6
Vítězka	1.	16. ledna 2010	Plantation, Spojené státy	antuka	Johanna Larssonová	6–3, 6–3
Finalistka	2.	3. dubna 2010	Pelham, Spojené státy	antuka	Edina Gallovitsová-Hallová	2–6, 0–6
Finalistka	3.	16. května 2010	Praha, Česko	antuka	Lucie Hradecká	1–6, 6–7(4–7)
Vítězka	2.	13. března 2011	Clearwater, Spojené státy	tvrdý	Sesil Karatančevová	7–6(7–3), 6–3
Finalistka	4.	10. dubna 2011	Jackson, Spojené státy	antuka	Marina Erakovicová	1–6, 2–6
Vítězka	3.	29. května 2011	Grado, Itálie	antuka	Alexandra Cadanțuová	6–2, 6–4
Finalistka	5.	13. ledna 2013	Innisbrook, Spojené státy	antuka	Tadeja Majeričová	2–6, 3–6
Finalistka	6.	10. února 2013	Midland, Spojené státy	tvrdý	Lauren Davisová	3–6, 6–2, 6–7(2–7)
Vítězka	4.	21. dubna 2013	Dothan, Spojené státy	antuka	Čang Šuaj	2–6, 6–4, 6–3
Finalistka	7.	13. října 2013	Macon, Spojené státy	tvrdý	Anna Tatišviliová	2–6, 6–1, 5–7
Finalistka	8.	22. prosince 2013	Mérida, Mexiko	tvrdý	Allie Kiicková	6–3, 5–7, 0–6
Finalistka	12.	30. července 2017	Sacramento, Spojené státy	tvrdý	Amanda Anisimovová	bez boje

Čtyřhra: 4 (3–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	10. května 2009	Záhřeb, Chorvatsko	antuka	Petra Martićová	Xenija Milevská   Anastasija Pivovarovová	6–3, 6–7(4–7), [10–5]
Finalistka	1.	9. října 2011	Kansas City, Spojené státy	tvrdý	Jamie Hamptonová	Marina Abramovićová   Eva Hrdinová	2–6, 6–2, 4–6
Vítězka	2.	30. října 2011	Bayamon, Portoriko	tvrdý	Chanel Simmondsová	Victoria Duvalová   Allie Kiicková	6–3, 6–1
Vítězka	3.	13. listopadu 2011	Phoenix, Spojené státy	tvrdý	Jamie Hamptonová	Maria Sanchezová   Yasmin Schnacková	3–6, 6–3, 6–3

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	Č.	Rok	Turnaj	Spoluhráčka	Soupeřky ve finále	Výsledek
Vítězka	1.	2009	Australian Open	Christina McHaleová	Aleksandra Krunićová   Sandra Zaniewská	6–1, 2–6, [10–4]

Dvouhra

Čtyřhra

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ajla Tomljanović na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ajla Tomljanovićová na Wiki Commons
• Ajla Tomljanovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Ajla Tomljanovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Ajla Tomljanovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Ajla Tomljanovićová v databázi Olympedia (anglicky)
• Ajla Tomljanovićová na Facebooku
• Ajla Tomljanovićová na X (dříve Twitteru)
• Ajla Tomljanovićová na Instagramu