Horní Jiřetín Černice: část města Horní Jiřetín v okrese Most

Nacházejí se v nadmořské výšce 248 metrů, asi 1,5 km severovýchodním směrem od Horního Jiřetína. Do osady zajíždějí autobusy MHD č. 14 a 28.

Černice
Hlavní ulice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Horní Jiřetín
Okres	Most
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°34′ s. š., 13°31′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	232 (2021)
Katastrální území	Černice u Horního Jiřetína (7,0613 km²)
Nadmořská výška	248 m n. m.
PSČ	435 43
Počet domů	87 (2011)
Černice
Další údaje
Kód části obce	43028
Kód k. ú.	643025
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ názvu vesnice je nejasný. Mohl by být odvozen z přídavného jména černá ve smyslu Černá voda, ale žádný takový potok není v Čechách znám. Jinou možností je odvození názvu ze jména osoby. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Cyrnin (1250), Czirnezin (1325), Czrnicz (1409), Cžernicze (1516), Ssirymicz (1549), Czirnicze (1555), czirnicze (1561), „ves Cžjrniczy celou“ (1599) a Cžernicz (1787).

První písemná zmínka o Černicích pochází až z roku 1250. Před rokem 1848 byly Černice součástí lobkovického panství Nové Sedlo – Jezeří. Po roce 1850 se Černice staly osadou obce Nové Sedlo nad Bílinou (tehdy Novosedly) v okrese Chomutov, později byly osadou obce Albrechtice. Ve třicátých letech 20. století se osamostatnily. V roce 1960 se Černice staly součástí okresu Most a od tohoto roku se rovněž staly osadou Horního Jiřetína.

V 16. století tu působila zděná kamenečná huť, vybavená několika pecemi, z nichž každá byla vybavena šesti olověnými pánvemi. Huť zpracovávala kamenečné břidlice z místního naleziště a spolupracovala s podobným podnikem v nedalekých Kundraticích. V pecích se topilo uhlím z povrchového lomu mezi Kundraticemi a Podhůřím. Roku 1680 (a snad už od roku 1647) hutě provozovali Lobkovicové, za nichž byl otevřen nový lom a otevřena odvodňovací štola, která odváděla vodu z dobývek na úbočí vrchu Kapucín do Černického potoka. Výroba kamence zde byla ukončena nejspíše krátce po polovině osmnáctého století. Poslední zmínka o ní je z roku 1751. V 70. letech 19. století přišli z Německa bratři Dollfussové a postavili chemickou továrnu na výrobu a export dřevoplynu, dřevného octa, kyseliny sírové a dalších chemikálií.^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]}

V současnosti je osada známá spolu s městem Horním Jiřetínem především v diskusi ohledně tzv. územních limitů těžby hnědého uhlí. V případě posunutí jejich hranic by byla ohrožena existence obou sídel.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 536 obyvatel (z toho 271 mužů), z nichž bylo 71 Čechoslováků, 464 Němců a jeden člověk jiné národnosti. Kromě 46 lidí bez vyznání byli členy římskokatolické církve. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 624 obyvatel: 84 Čechoslováků, 523 Němců a osm cizinců. S výjimkou osmi evangelíků a 61 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

• Zámek Jezeří
• Vrch Kapucín (743 m), necelé dva kilometry severozápadně od osady je geologickou lokalitou se skalními výchozy ortorul
• Asi 1,5 km západně od vesnice se nachází drobné zbytky hradu na Josefině skále založeného ve druhé polovině 13. století.
• Pozůstatky zaniklého hradu Hausberk chráněného jako kulturní památka
• Mezi Černicemi a Horním Jiřetínem se na pravé straně přeložky Šramnického a Černického potoka nachází odvaly a dvě jezírka, která jsou zatopenými lomy po těžbě kamenečných břidlic.

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Černice na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Černice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Informace o vrchu Kapucín na stránkách České geologické služby

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.