Výsledky hledání „Arménie Věda – Wikipedie
● Můžete stránku Arménie+Věda vytvořit nebo požádat o její vytvoření.
● Zobrazit stránky, které na tuto stránku odkazují.
● Zkuste se podívat i na heslo Arménie+Věda na Wikislovníku.
článku Dějiny Arménie. Území dnešní Arménie bylo lidmi osídleno před 325 000 lety. Nejstarší definovanou kulturou na území dnešní Arménie je kultura Šulaveri-Šomu… |
Malá Arménie (arménsky Փոքր Հայք, řecky Αρμενία Μικρα, latinsky Armenia Minor) je historická oblast na horním toku Eufratu, Čorochu, Kelkitu a Halysu… |
Nejvyšší titul Arménie Národní hrdina Arménie mohl být od svého založení dne 22. dubna 1994 do 6. listopadu 2003 udělen pouze občanům Arménie. Od té doby… |
Historické muzeum Arménie (arménsky: հայա հայա պատմության պատմության թանգարան, Hayastani Patmut'yan T'angaran) je muzeum v arménském hlavním městě Jerevanu… |
Jerevan (kategorie Města v Arménii podle provincií) Jerevan (arménsky Երևան [jɛɾɛˈvɑn]) je hlavní město Arménie. Nachází se 12 km od hranice s Tureckem. Má přibližně 1,05 milionu obyvatel. Město bylo vybudováno… |
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie. Dlouhá a bolestná… |
Sergej Kirijenko (kategorie Nositelé Řádu cti (Arménie)) Radoně Řád cti – Arménie, 21. října 2011 – udělil prezident Serž Sarkisjan za významný přínos k posílení a rozvoji spolupráce mezi Arménií a Ruskem v ekonomické… |
Jerevanská státní univerzita (kategorie Vysoké školy v Arménii) Malchasjance to byli Hakob Manandjan či Manuk Abeghjan. V roce 1920 se Arménie stala součástí Sovětského svazu. V důsledku toho byla univerzita přejmenována… |
Patmutjun Hajoc (Dějiny Arménie). Kronika, napsaná v arménštině, zachytila ve čtyřech knihách události od Stvoření světa a počátků Arménie až do poloviny 5.… |
se Arménie, tehdy již součásti Sovětského svazu. Roku 1930 znovu odešel do zahraničí, působil v Paříži. V roce 1936 se nadobro vrátil do Arménie. Během… |
ji zbavila posledních zbývajících území na Kavkaze, včetně celé dnešní Arménie, jižního zbytku dnešního Ázerbájdžánu a území dnešního Igdiru v Turecku… |
Georgij Ivanovič Gurdžijev (kategorie Arméni) též Gurdjieff (rusky Георгий Иванович Гурджиев; 1866–1877? Alexandorpol, Arménie, Ruské impérium – 29. října 1949 Neuilly-sur-Seine, Francie) byl mystik… |
se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, archeologie a umění (dnes Národní galerie Arménie). V té době začal také… |
Azer Karimov (kategorie Narození v Arménii) disertační práci a získal titul kandidáta věd. Po návratu do Baku se stal docentem a získal Leninovu cenu v oblasti "Věda a technologie". V roce 1994 obhájil… |
Německo (1991) Edinburgh, Spojené království (1985) Funabaši, (1994) Gjumri, Arménie (2013) Groningen, Nizozemsko (2011) Hobart, Austrálie (2015) Isfahán, Írán… |
jižního Uralu, střední Asie, Kazachstánu a Arménie. V roce 1953 byl zvolen korespondenčním členem Akademie věd SSSR. Na jeho počest bylo pojmenováno několik… |
Mezinárodní astronomická unie (kategorie Věda a technika v Paříži) (pozastaveno) Spojené státy americké Uruguay (pozorovatel) Venezuela Asie Arménie Čína Filipíny Gruzie (pozastaveno) Indonésie Írán (pozastaveno) Izrael… |
Malý Kavkaz (kategorie Pohoří v Arménii) široké pohoří Alpsko-himálajského systému v jižní Gruzii, severovýchodní Arménii a jihozápadním Ázerbájdžánu. Výběžky zasahují i do severovýchodního Turecka… |
Karabach náležející k Ázerbájdžánské SSR) k sovětské Arménii. Na zasedání Svazu spisovatelů Arménie dne 15. února 1988 Kaputikjanová vyjádřila oficiálně… |
Bjurakanská observatoř (kategorie Hvězdárny v Arménii) vlastněná a provozovaná Arménskou akademií věd. Nachází se na svahu hory Aragac ve vesnici Bjurakan v Arménii. Observatoř založil v roce 1946 Viktor Ambarcumjan… |