Túde: íránská politická strana

Navázala na Komunistickou stranu Íránu, která byla založena v roce 1920 a se sovětskou pomocí vyhlásila v Gílánu Perskou socialistickou sovětskou republiku. Po porážce povstání byla strana postavena mimo zákon. V roce 1937 došlo k velké vlně represí, při níž bylo uvězněno množství levicových aktivistů, tzv. skupina Padesáti tří.

V roce 1941, kdy byl Írán obsazen sovětskou a britskou armádou, byla většina politických vězňů propuštěna a 29. září tohoto roku vznikla strana Túde, jejímž prvním lídrem byl Solejman Eskandarí. Ve volbách do Madžlisu v roce 1944 získala strana osm mandátů. Túde se po druhé světové válce výrazně podílela na separatistických hnutích Kurdů (Mahábádská republika) a Azerů, podporovaných Sovětským svazem. Dne 4. února 1949 provedl jeden z členů strany neúspěšný atentát na panovníka Muhammada Rezu Pahlavího, reakcí byl zákaz strany. I v ilegalitě Túde podporovala znárodnění íránského ropného průmyslu, které vyhlásil premiér Muhammad Mosaddek, následnou roztržku mezi Íránem a západními státy (Íránská krize) se pokusila využít k převzetí moci. To vedlo v srpnu 1953 k vojenskému převratu podporovanému Central Intelligence Agency, po kterém většina lídrů strany skončila ve vězení nebo v exilu (např. spisovatel Bozorg Alaví a architekt Kianúrí Núruddín získali azyl v NDR, Mohamed Torbati a Mansúr Šakí žili v Československu).

V Íránu nesměla strana veřejně působit až do roku 1979. Výrazně se pak angažovala v islámské revoluci, ve volbách v roce 1980 však neuspěla. Na rozdíl od konkurenční levicové skupiny Lidoví mudžáhedíni, která brzy zahájila ozbrojený boj proti Chomejního režimu, byla Túde k novým vládcům zpočátku loajální – v letech 1982–83 však teokraté začali likvidovat veškerou opozici a hromadně zatýkali její příslušníky. Uvězněný lídr strany Ehsan Tabarí byl v květnu 1984 donucen vystoupit v televizi s projevem, v němž se přiznal ke špionáži pro SSSR a odvolal své ateistické názory. Definitivní konec aktivit Túde na íránském území učinily popravy tisíců politických odpůrců v létě roku 1988. Od té doby funguje Íránská lidová strana pouze v exilu. V roce 2017 vydala prohlášení, v němž na rozdíl od ostatních íránských opozičních skupin odsoudila americký útok na základnu Šajrát v Sýrii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Túde na Wiki Commons
• Oficiální stránky (v perštině a angličtině)