Sahara je poušť v Africe.
S rozlohou 9 269 000 km² je největší pouští světa (podle některých zdrojů jsou za poušť označovány i polární pustiny Antarktidy a Arktidy, pak by byla Sahara rozlohou až třetí v pořadí). Zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500–5500 km ve směru západ–východ a šířce 1500–2000 km od severu k jihu.
V arabštině صحراء, ṣaḥrāʾ znamená „poušť“.
Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.
Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť: skalnatá (hamada), oblázková či štěrková (reg) nebo hlinitá (sebh). Menší část zabírají pouště písečné (ergy). Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu, jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů, např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je neaktivní vulkán Emi Koussi (3415 m n. m.). Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.
Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.
Klima je navzdory očekáváním rozmanité díky rozsáhlosti Sahary. Pro pouštní oblasti jsou typické velmi nízké srážky – na některých místech (např. v Asuánu) nemusí pršet několik let. Průměrný úhrn srážek za rok není vyšší než 100 mm. (Dlouhodobý denní průměr srážek viz stejnojmenný obr. v článku Srážky.) Pokud již srážky přijdou, pak rychle a mají formu průtrže, která může způsobit povodeň. Průměrná letní teplota je obecně vysoká, v průběhu dne šplhá k 50 °C ve stínu. Obecně za nejteplejší lze označit oblast mezi 13° až 25° rovnoběžkou. Města v této oblasti (např. Asuán, Niamey, Bamako, Chartúm, Džíbútí) mají roční průměrnou teplotu okolo 30 °C a patří k nejteplejším místům planety. Například ve zmíněném Chartúmu je průměrná teplota v lednu 18 °C, průměrná teplota v červenci 31,7 °C a průměrný roční úhrn srážek 157 mm.
Na rozdíl od zmíněné oblasti, kde nejnižší zimní teplota neklesá pod 10 °C, v severnější části Sahary jsou zimy mnohem chladnější, v noci může teplota klesat pod bod mrazu. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 20 °C a 25 °C.
Průměrná letní teplota v téměř celé oblasti Sahary se pohybuje nad 30 °C, např. Asuán 35 °C, Džíbútí 36 °C, Dallol (sídlo v Etiopii) 39 °C, Adrar (Alžírsko) 38 °C, Tozeur (Tunisko) 31 °C, Port Sudan 35 °C.
V jižní části Sahary pokračuje proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharským pískem. Desertifikace je důsledkem nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácení zeleně a dalších vlivů včetně vlivů klimatických. Od konce 20. století se státy v oblasti Sahelu snaží ve spolupráci s OSN proces desertifikace zastavit nebo alespoň zpomalit.
Za posledních 800 tisíc let se objevilo dvacetkrát vlhké období, kdy se Sahara zelenala. Byť cykly určuje perioda precese zemské osy, tak zda došlo k vlhkému období určuje eliptičnost orbity Země (vlhké období nastává při velké eliptičnosti dráhy).
Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5000–7000 lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.
Díky precesnímu cyklu dlouhému 25 800 let by se vlhké monzunové období mělo za 15 000 let na Saharu opět vrátit.
V době ledové byl vzdušný transport saharského písku nejvyšší a v současné době se snižuje.
Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v hodně menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše.
V oblasti Sahary bylo a zůstává velké množství náboženství a religiózních kultů. Nejstarší z nich je starověké egyptské náboženství, velmi dlouhou tradici měl berberský polyteismus, od samého počátku je přítomno křesťanství – zejména v monofyzitské, respektive miafyzitské formě –, které Sahaře vládlo až do příchodu islámu. Ten nedlouho po svém vzniku ovládl severní – a později celou – Saharu. V současnosti vládne Sahaře v náboženské oblasti islám (většinově sunnitský, ale silné zastoupení má také bezkonfesijní islám), ovšem zejména v jižních regionech při hranici sahelského pásu stále existuje nezměrné množství tradičních afrických náboženství, jako je vodun, bori nebo serer. Tamější islám bývá vzhledem k inklinaci k synkretismům nazýván Black Islam.
Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artéskými studnami. Pěstuje se zde např. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.
Zdomácnělými zvířaty jsou velbloudi jednohrbí (dromedáři) a kozy. Díky svým kvalitám (trpělivosti, výdrži a rychlosti) jsou velbloudi oblíbeným dopravním prostředkem nomádů. Jsou chováni jako jezdecká zvířata, nosiči nákladů i pro maso a kvalitní vlnu.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Sahara, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.