Zrcadlové Bludiště Na Petříně: Kulturní památka České republiky na území obce Praha

 

Bludiště tvoří součást dřevěného pavilonu, kterým se na Jubilejní výstavě roku 1891 prezentoval Klub českých turistů. Je to napodobenina gotické brány Špička na Vyšehradě podle návrhu stavitele a architekta Quido Bělského. Autorem návrhu výstaviště Jubilejní zemské výstavy a umístění pavilonu v areálu byl významný architekt české neorenesance Antonín Wiehl, se kterým Bělský spolupracoval na řadě staveb.

Střecha pavilonu je vyzdobena devíti korouhvičkami. Památkou na jednotlivé řemeslníky jsou vyražená křestní jména na vlaječkách umístěných na korouhvičkách.

Po výstavě byl pavilon rozebrán a v roce 1892 znovu postaven poblíž Petřínské rozhledny, která byla spolu s lanovou dráhou také postavena z iniciativy Klubu českých turistů při příležitosti Jubilejní výstavy.

 

 

Při konání Jubilejní zemské výstavy bylo v přední místnosti instalováno kruhové panoráma s dvaceti průzory pro sledování stereoskopických diapozitivů zajímavých obrazů z Čech. Po následném přestěhování pavilonu bylo v roce 1983 v přední části bludiště instalováno 35 velkých zrcadel. Stěny chodbiček, které jsou obohaceny o tato velká zrcadla udivují návštěvníka několikanásobným pohledem na jeho samého. Inspirací pro zrcadlovou chodbu mělo být zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru. Pakliže v síti chodbiček a množství zrcadel návštěvník nezabloudí, ocitne se v prostřední části pavilonu.

Zde se nachází dioráma (obraz v popředí doplněný reálnými kulisami). Velký obraz znázorňuje obranu Staroměstské mostecké věže na Karlově mostě jezuitou Plachým v roce 1648 při švédském dobývání Prahy. Obraz je od malířů Adolfa a Karla Liebscherových, Vojtěcha Bartoňka a Karla Štapfera. Plátno o velikosti 80 metrů čtverečních vyrobila dieseldorfská tkalcovna a malíři po zavěšení tohoto plátna na půlkruhový dřevěný rám obraz namalovali za pouhých 50 dní. Po namalování váží 120 kg. Na obraze je zajímavé vidět, jak vypadal levý břeh Vltavy v polovině 17. století.

Další změna vnitřního vybavení byla provedena v roce 1911, kdy ve třetí místnosti bylo instalováno čtrnáct různě zkreslujících zrcadel.

V roce 1975 provedla Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci tohoto objektu.

Od 1. 1. 2021^[zdroj?] má na starosti provoz Zrcadlového bludiště na Petříně Prague City Tourism.

Reference

Literatura

• J. Nouza, Petřínská rozhledna a další pražské vyhlídkové stavby. Liberec: Nakladatelství 555 2000
• KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha: Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online. 
• Zkreslující zrcadla a labyrint : mezi fyzikální hříčkou a metafyzikou. In Zneklidňující svět zrcadel. Praha: Malvern 2010
• Jan ZAVŘEL. Pražský vrch Petřín. Jan Zavřel a kolektiv 2 rozšířené vydání. Druhé vydání Praha Paseka, 2012. 264. ISBN 978-80-7432-244-0

Související články

• Petřín
• Petřínská rozhledna
• Antonín Wiehl

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Zrcadlové bludiště na Petříně na Wiki Commons
• Oficiální stránky petřínského bludiště Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.