Zahrada Nebozízek

Rozkládá se na ploše cca 8 hektarů, v nadmořské výšce 320 m n. m. Jako součást Petřínských sadů je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Zahrada Nebozízek
Zahrada Nebozízek, schodiště podél Hladové zdi
Funkce	Městský veřejný park
Lokalita	Malá Strana, Praha, Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′52,68″ s. š., 14°24′5,4″ v. d.
Rozloha	8 ha
Založeno	1832–1842
Kód památky	44421/1-465 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Petřínské sady)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

 

Velkou část území dnešní zahrady Nebozízek pokrývaly ve středověku vinice křížovníků a vinice Názova. V roku 1433 je poprvé zaznamenán název Nebozez. Původ slova Nebozízek se odvozuje z cest, které se zde klikatí jako spirály na nebozezu. Podle jiné verze je název odvozen z příhody, kdy byl Václav, tehdy ještě malý syn krále Karla IV., při obhlídce Prahy dotázán, co by si dal k obědu, jestli kaši nebo řízek? Neuměl ještě vyslovit písmeno ř, takže místo „nebo řízek“ vyslovil „nebozízek“.

V průběhu 16. století se vinice změnily na ovocný sad. Pražská obec pozemky odkoupila od V. Almera v roce 1822. V průběhu let 1832–1842 byl sad upraven na zahradu. Projekt vypracoval pražský zahradník Jiří Braul. Následně byla zahrada v roce 1842 zpřístupněna veřejnosti.

Rozsáhlá přeměna na městský park proběhla v letech 1891–1895. Plán na tuto radikální přeměnu vypracoval zahradní architekt František Josef Thomayer. Park byl vybudován kvůli pořádání Jubilejní výstavy v roce 1891 a s ní související výstavbou lanové dráhy a rozhledny na Petříně.

V roce 1897 byla ve spodní části parku vystavěna budova malostranského Sokola. Ve 30. letech 20. století došlo k dalším zahradním úpravám Nebozízku rozšířením o tzv. jiřinkový sad, založený na místě zrušených újezdských kasáren. V letech 1984–1986 se provedla úplná rekonstrukce restaurace Nebozízek, která musela být kvůli špatnému stavu nově vystavěna.

 

Zahradu ohraničuje na západě vrchol Petřína a Růžový sad, na severu lanová dráha, na východě úpatí Petřína a na jihu Hladová zeď.

Do zahrady Nebozízek je možné vstoupit na více místech. Jednou z možností je vchod z ulice Újezd. Další možností je vstup ze sousední Seminářské zahrady, kde průchody vedou pod kolejemi lanové dráhy. Další cesty vedou z Kinského zahrady, odkud je možné zahradu navštívit několika průchody přímo v Hladové zdi.

Hlavní část zahrady se nachází na příkrém svahu a je propletená řadou cest, u kterých je možné spatřit několik soch. Nejznámější je pomník českého básníka Karla Hynka Máchy od Josefa Václava Myslbeka. Další je např. socha skladatele Vítězslava Nováka a také pomník Vojty Náprstka.

Koncem 19. století požádal Spolek pro povznesení návštěvy cizinců v Praze o povolení zřídit nosítkovou stanici na Nebozízku. Turisté měli být za úplatu vynášeni v nosítkách na Petřín, aby se mohli kochat vyhlídkou na město.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Zahrada Nebozízek na Wiki Commons