Vysoké Nad Jizerou: Město v okrese Semily v Libereckém kraji

Žije zde přibližně 1 400 obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Helkovice, Horní Tříč, Sklenařice a Stará Ves.

Vysoké nad Jizerou
Náměstí Dr. Karla Kramáře
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Semily
Obec s rozšířenou působností	Semily (správní obvod)
Okres	Semily
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°41′8″ s. š., 15°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 353 (2023)
Rozloha	20,67 km²
Nadmořská výška	692 m n. m.
PSČ	512 11, 512 43, 513 01
Počet domů	776 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí Dr. Karla Kramáře 227 512 11 Vysoké nad Jizerou [email protected]
Starostka	Mgr. Lucie Vaverková Strnádková
Oficiální web: www.vysokenadjizerou.cz
Vysoké nad Jizerou
Další údaje
Kód obce	577693
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poprvé je Vysoké zmiňováno v dochovaném písemném pramenu jako Wyssoka v roce 1352, jako Alta ciuitas (lze přeložiti s ženským rodem městského titulu použitým v latině přibližně jako Vysoká městská obec, jinak prostě město Vysoké) pak ve spolehlivém opise dalšího pramene pořízeném teprve v patnáctém století až k 4. srpnu 1354. První známí majitelé jsou páni z Waldsteina.

Roku 1842 město Wysoký (německy Stadt Hochstadt) leželo v Čechách v Boleslavském kraji.

Počátkem roku 2012 zde žilo 1302 obyvatel, přičemž o pět let dříve to bylo 1351.

 

 

• římskokatolický farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské s gotickou madonou
• Sbor ThDr. Karla Farského čp. 303 s bytem pro faráře Církve československé husitské a pamětní síní
• rodný dům JUDr. Karla Kramáře čp. 10 se státníkovou bustou od Františka Vladimíra Foita
• školy
• vysocká vila JUDr. Karla Kramáře, tedy vysocká Kramářova vila, užívaná z větší části hotelem Kramářův zámek - hotel Větrov a z menší části apartmánem Zámeček
• Vysocká bouda, dílo významného architekta Karla Lhoty, někdejší ubytovací zařízení pro turisty čp. 23
• díla lidového sochařství
• hřbitovy se hroby významných osobností, funerální plastika (Sucharda, hrob obchodníka v Jilemnici Josefa B. Šmída (1878-1927) s symbolem spiritismu složeným z růže, kříže, hvězdy a lotosu, hrob Jaroslava Skrbka a jeho ženy, hrobka rodičů JUDr. Karla Kramáře)
• zřícenina hradu Nístějka
• Dykova skála, v lesích houbařsky oblíbených básníkem Viktorem Dykem s kamenem z Mumlavy s vytesaným nápisem na jeho památku
• park básníků (městské sady) s pomníky Karla Havlíčka Borovského (sochař Josef Strachovský), Antonína Sovy, Viktora Dyka a secesním altánem s plastickou mapou Krkonoš
• Márinkův kříž, místo s nejkrásnějším výhledem na panorama Krkonoš
• památník táborů lidu („meetinků“) konaných roku 1868 na Petruškových vrších
• památníky padlým v I. a II. světové válce
• budova divadla Krakonoš s prvky kubismu

• Antonín Bartoň ml. (1908 - 1982), výrobce lyží, olympionik, československý representant v lyžování
• Karel Dlabal (1927–2014), rodák ze Štolmíře, plastický chirurg, ředitel a primář vysockého Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie
• Josef Frydrych (1880–1966), správce statku Augusta Hemerky (1842–1911) – šlechtice za Stanmíru ve Slaném, statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích
• František Blažej Kramář (1821–1866), lékárník a starosta v Přerově
• Karel Kramář (1860–1937), politik, první řádný československý ministerský předseda
• Vincenc Kramář (1877–1960), historik umění, teoretik kubismu a sběratel
• Karla Pfeiferová (1886–1969), československá senátorka
• Zdeněk Rón (1889–1948), prozaik, dramatik a básník nejen Podkrkonoší
• Jaroslav Skrbek (1888-1954), ponikelský rodák grafik a malíř, žák Maxe Švabinského
• Ladislav Vik (1923–2011), provinciál české salesiánské provincie a politický vězeň komunistického režimu
• Jan Petruška (1762–1819), zdejší podučitel a písmák, zakladatel nejstaršího českého ochotnického souboru v českých zemích
• Oldřich Vodseďálek (1910-1982), stanovský rodák, akademický malíř a ilustrátor (například ilustroval Blouznivce našich hor od JUDr. Antonína Zemana, alias Antala Staška ve vydání z roku 1940)

Reference

Literatura

• POCHE, Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 4, Praha Academia 1982, s. 303–304.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké nad Jizerou na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Vysoké v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Vysoké nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)