Volby do Evropského parlamentu proběhly ve 27 členských státech Evropské unie ve dnech 4.
až 7. června 2009. Přes 375 milionů občanů členských států EU s aktivním volebním právem volilo 736 poslanců Evropského parlamentu.
Volby probíhaly podle zásad poměrného volebního systému, státy mohly podle své konkrétní vnitrostátní situace zřizovat volební obvody nebo jiným způsobem dále členit své volební oblasti; nesměl tím být dotčen poměrný charakter volebního systému. Uzavírací klauzule nesměla být vyšší než 5%, státy mohly stanovit strop pro výdaje kandidátů ve volební kampani. Další pravidla stanovena nebyla, volební systémy v jednotlivých státech se tak více či méně lišily. Pasivní i aktivní volební právo v členském státě měli všichni občané EU, kteří v něm měli bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.
Počet poslanců byl poměrně podle počtu obyvatel členských států. V minulých volbách v roce 2004 bylo zvoleno 732 poslanců, po přijetí Bulharska a Rumunska pak dalších 52 (celkem tedy 785). V souladu se smlouvou z Nice byl pro volby v roce 2009 určen počet 736. Podle pravidel uvedených v Lisabonské smlouvě (která během volebního období vstoupila v platnost) byla čísla opět odlišná.
Členský stát | 2007 | 2009 | Lisabon | Členský stát | 2007 | 2009 | Lisabon | Členský stát | 2007 | 2009 | Lisabon | ||
Německo | 99 | 99 | 96 | Česko | 24 | 22 | 22 | Slovensko | 14 | 13 | 13 | ||
Francie | 78 | 72 | 74 | Řecko | 24 | 22 | 22 | Irsko | 13 | 12 | 12 | ||
Itálie | 78 | 72 | 73 | Maďarsko | 24 | 22 | 22 | Litva | 13 | 12 | 12 | ||
Spojené království | 78 | 72 | 73 | Portugalsko | 24 | 22 | 22 | Lotyšsko | 9 | 8 | 9 | ||
Španělsko | 54 | 50 | 54 | Švédsko | 19 | 18 | 20 | Slovinsko | 7 | 7 | 8 | ||
Polsko | 54 | 50 | 51 | Rakousko | 18 | 17 | 19 | Kypr | 6 | 6 | 6 | ||
Rumunsko | 35 | 33 | 33 | Bulharsko | 18 | 17 | 18 | Estonsko | 6 | 6 | 6 | ||
Nizozemsko | 27 | 25 | 26 | Finsko | 14 | 13 | 13 | Lucembursko | 6 | 6 | 6 | ||
Belgie | 24 | 22 | 22 | Dánsko | 14 | 13 | 13 | Malta | 5 | 5 | 6 | ||
Státy psané kurzívou měly více volebních obvodů. | Celkem: | 785 | 736 | 751 |
Frakce Země | Evropská lidová strana | Pokroková aliance socialistů a demokratů | Aliance liberálů a demokratů pro Evropu | Zelení-Svobodná aliance | Evropští konzervativci a reformisté | Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice | Evropa svobody a demokracie | Nezařezení poslanci | Poslanců | Účast | Zdroj |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Belgie | 3 (Křesťanští demokraté a Vlámové) 1 (Humanistický demokratický střed) 1 (Křesťansko-sociální strana) | 3 (Socialistická strana) 2 (Odlišná socialistická strana) | 3 (Vlámští liberálové a demokraté) 2 (Reformistické hnutí) | 1 (Zelení!) 2 (Ekolo) 1 (Novovlámská aliance) | 1 (Dedeckerova kandidátka) | 2 (Vlámský zájem) | 22 | 91 % | |||
Bulharsko | 5 (Občané za evropský rozvoj Bulharska) 1 (Svaz demokratických sil | 4 (Bulharská socialistická strana) | 3 (Hnutí za práva a svobody) 2 (Národní hnutí za stabilitu a pokrok) | 2 (Národní svaz Útok) | 17 | 37,49 % | |||||
Česko | 2 (Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová) | 7 (Česká strana sociálně demokratická) | 9 (Občanská demokratická strana) | 4 (Komunistická strana Čech a Moravy) | 22 | 28,22 % | |||||
Dánsko | 1 (Konzervativní lidová strana) | 4 (Sociální demokraté) | 3 (Vpřed! Dánští liberálové) | 2 (Socialistická lidová strana) | 1 (Lidové hnutí proti EU) | 2 (Dánská lidová strana) | 13 | 59,5 % | |||
Estonsko | 1 (Za Vlast a Republika) | 1 (Sociálně demokratická strana) | 2 (Estonská středová strana) 1 (Estonská reformní strana) | 1 (Indrek Tarand) | 6 | 43,2 % | |||||
Finsko | 3 (Strana národní koalice) 1 (Křesťanští demokraté) | 2 (Sociálně demokratická strana Finska) | 3 (Středová strana) 1 (Švédská lidová strana) | 2 (Zelená liga) | 1 (Opravdoví Finové) | 13 | 40,3 % | ||||
Francie | 29 (Svaz pro lidové hnutí) | 14 (Socialistická strana) | 6 (Demokratické hnutí) | 14 (Evropa Ekologie) | 5 (Levicová fronta) | 1 (Hnutí za Francii) | 3 (Národní fronta) | 72 | 40,48 % | ||
Irsko | 4 (Fine Gael) | 3 (Strana práce) | 3 (Fianna Fáil) 1(Marian Harkinová) | 1 (Socialistická strana) | 12 | 57,5 % | |||||
Itálie | 29 (Lid svobody) 5 (Svaz středu) 1(Jihotyrolská lidová strana) | 21 (Demokratická strana) | 7 (Itálie hodnot) | 9 (Liga severu) | 72 | 65,05 % | |||||
Kypr | 2 (Demokratické shromáždění) | 1 (Hnutí pro sociální demokracii) | 1 (Demokratická strana) | 2 (Pokroková strana pracujícího lidu) | 6 | 58,88 % | |||||
Litva | 4 (Svaz vlasti - Litevští křesťanští demokraté) | 3 (Litevská sociálně demokratická strana) | 1 (Strana práce) 1 (Hnutí liberálů Litevské republiky) | 1 (Volební akce Poláků v Litvě) | 2 (Řád a spravedlnost) | 12 | 20,54 % | ||||
Lotyšsko | 2 (Občanský svaz) 1 (Strana nového věku) | 1 (Národní strana harmonie | 1 (LPP/LC) | 1 (Za lidská práva v jednotném Lotyšsku) | 1 (Za vlast a svobodu-LNNK) | 1 (Lotyšská socialistická strana) | 8 | 52,57 % | |||
Lucembursko | 3 (Křesťansko-sociální lidová strana) | 1 (Lucemburská socialistická dělnická strana) | 1 (Demokratická strana) | 1 (Zelení) | 6 | 91 % | |||||
Maďarsko | 14 (Fidesz - Maďarská občanská unie) | 4 (Maďarská socialistická strana) | 1 (Maďarské demokratické fórum) | 3 (Hnutí za lepší Maďarsko) | 22 | 36.28 % | |||||
Malta | 2 (Národní strana) | 3 (Strana práce) | 5 | 78,8 % | |||||||
Německo | 34 (Křesťanskodemokratická unie) 8 (Křesťansko-sociální unie Bavorska) | 23 (Sociálnědemokratická strana Německa) | 12 (Svobodná demokratická strana) | 14 (Spojenectví 90/Zelení) | 8 (Levice) | 99 | 42,5 % | ||||
Nizozemsko | 5 (Křesťansko-demokratická výzva) | 3 (Strana práce) | 3 (Lidová strana svobody a demokracie) 3 (Demokraté 66) | 3 (Zelená levice) | 1 (Křesťanský svaz) | 2 (Socialistická strana) | 1 (Reformační politická strana) | 4 (Strana svobody) | 25 | 36,5 % | |
Polsko | 25 (Občanská platforma) 3 (Polská lidová strana) | 6 (Svaz demokratické levice 1 (Unie práce) | 15 (Právo a Spravedlnostt) | 50 | 24,53 % | ||||||
Portugalsko | 8 (Sociálně demokratická strana) 2 (Demokratické a sociální středisko - Lidová strana) | 7 (Socialistická strana) | 2 (Koalice demokratické jednoty) 3 (Levicový blok) | 22 | 36,48 % | ||||||
Rakousko | 6 (Rakouská lidová strana) | 5 (Rakouská sociálně-demokratická strana) | 1 (Zelení) | 3 (Kandidátka Dr. Hanse-Petera Martina) 2 (Rakouská strana svobodných) | 17 | 42,2 % | |||||
Rumunsko | 11 (Demokratická liberální strana) 3 (Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku) | 11 (Sociálně demokratická strana) | 5 (Národní liberální strana) | 3 (Strana Většího Rumunska) | 33 | 27,52 % | |||||
Řecko | 8 (Nová demokracie) | 8 (Panhelénské socialistické hnutí) | 1 (Zelení) | 2 (Komunistická strana Řecka) 1 (Koalice radikální levice) | 2 (Lidové pravoslavné hnutí) | 22 | 52,63 % | ||||
Slovensko | 2 (Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana) 2 (Křesťansko-demokratické hnutí) 2 (Strana maďarské koalice) | 5 (SMĚR - Sociální demokracie) | 1 (Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko) | 1 (Slovenská národní strana) | 13 | 19,63 % | |||||
Slovinsko | 2 (Slovinská demokratická strana) 1 (Nové Slovinsko) | 2 (Sociální demokraté) | 1 (Liberální demokracie Slovinska) 1 (Doopravdy) | 7 | 28,02 % | ||||||
Španělsko | 23 (Lidová strana) | 21 (Španělská socialistická dělnická strana) | 1 (Demokratické sbližování Katalánska) 1 (Baskická národní strana) | 1 (Katalánská republikánská levice) 1 (Iniciativa pro Katalánsko - Zelení) | 2 (Sjednocená levice) | 1 (Unie, pokrok a demokracie) | 50 | 46 % | |||
Švédsko | 4 (Umírněná strana) 1 (Křesťanští demokraté) | 5 (Švédská sociálně demokratická strana) | 3 (Liberální lidová strana) 1 (Středová strana) | 2 (Strana zelených) 1 (Pirátská strana) | 1 (Levicová strana) | 18 | 43,8 % | ||||
Spojené království | 13 (Labouristická strana) | 11 (Liberální demokraté) | 2 (Strana zelených Anglie a Walesu) 2 (Skotská národní strana) 1 (Velšská strana) | 25 (Konzervativní strana) 1 (Ulsterská unionistická strana) | 1 (Sinn Féin) | 13 (Strana nezávislosti Spojeného království) | 2 (Britská národní strana) 1 (Demokratická unionistická strana) | 72 | 34,48 % | ||
Celkem | 265 (−19) | 183 (−32) | 83 (−20) | 55 (+13) | 55 | 35 (−7) | 32 | 26 | 736 (–49) | 42,94 % |
Prvním dnem voleb byl čtvrtek 4. června. Termín voleb v jednotlivých zemích nicméně odpovídal místní tradici (například v Česku a v Itálii se podle zvyku volilo dva dny), většina voleb proběhla v neděli 7. června.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Volby do Evropského parlamentu 2009, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.