Vojtěch Hřímalý Mladší: český houslista a skladatel

červenec">30. července 1842 Plzeň – 15. června 1908 Vídeň) byl český houslista a skladatel.

Vojtěch Hřímalý mladší
Základní informace
Narození	30. července 1842 Plzeň, Čechy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. června 1908 (ve věku 65 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, houslista, kapelník a hudebník
Nástroje	housle
Děti	Otakar Hřímalý
Rodiče	Vojtěch Hřímalý starší
Příbuzní	Jan Hřímalý, Jaromír Hřímalý, Bohuslav Hřímalý, Marie Hřímalá a Anna Hřímalá (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec i všichni sourozenci byli hudebníky. Vystudoval pražskou konzervatoř. Po dokončení školy se stal koncertním mistrem operního orchestru v Rotterdamu. O rok později se přesunul do Göteborgu, kde kromě operního orchestru působil jako varhaník a po Bedřichu Smetanovi řídil veřejné koncerty.

V roce 1868 se vrátil do Prahy a stal se koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla. Po neshodách s vedením divadla přešel do Německého divadla v Praze, kde působil jako druhý dirigent. Stal se předsedou spolku Filharmonie a se svými bratry Janem, Bohuslavem a Jaromírem založil Smyčcové kvarteto bratří Hřímalých.

V roce 1874 odešel do Černovic v tehdejší Bukovině (dnes na Ukrajině), kde byl všestranně činný. Byl dirigentem divadelního orchestru, se kterým pořádal i veřejné koncerty, řídil mužský pěvecký sbor, byl primáriem smyčcového kvarteta a učil na hudebních školách i na místní univerzitě. Nějaký čas působil ve Lvově.

Opery

• Zakletý princ (1872)
• Švanda dudák (1896)

Orchestrální skladby

• Jan Hus (ouvertura)
• Serenáda pro smyčcový orchestr F-dur
• Serenáda pro smyčcový orchestr D-dur
• Houslový koncert (1889)
• Triumfální pochod

Scénická hudba

• Mravenci (1869)
• Krejčí a švec
• Čert na zemi
• Kocúr a kočka
• Štípaná hubička
• Bandité

Komorní skladby

• Houslová sonáta
• Tři skladby pro housle a klavír
• Dueto pro housle a violoncello
• Smyčcový kvartet D-dur (1876)

Písně

• Pět písní v národním slohu (1873)
• Šest písní (1875)
• Lidská duše (cyklus písní pro mezzosoprán)
• Anif (cyklus písní)
• Žal (cyklus písní)

Zkomponoval řadu dalších písní a sborů. Psal i chrámovou hudbu, z níž vyniká např. Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Nevyhýbal se ani zábavné hudbě. Zkomponoval četné taneční skladby a kuplety.

Pedagogické dílo

• Úprava houslové školy Vincence Bartáka Theoreticko-praktická škola hry na housle ve dvou odděleních.
• Tonální a rytmická studia pro houslisty
• Národní divadlo a čeští skladatelé (vlastní náklad, 1894)

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Hřímalý mladší na Wiki Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Hřímalý mladší
• Ruský akademický slovník
• Hudební dějiny Plzně a západočeského regionu^{[nedostupný zdroj]}