Václav Lohniský: český herec a režisér

listopad">5. listopadu 1920 Holice – 18. února 1980 Jilemnice) byl český divadelní a filmový herec a režisér.

Václav Lohniský
Narození	5. listopadu 1920 Holice Československo Československo
Úmrtí	18. února 1980 (ve věku 59 let) Rokytnice nad Jizerou Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Pražská konzervatoř
Aktivní roky	1944–1980
Choť	Zora Jiráková
Děti	Michaela Lohniská
Významné role	Marečku, podejte mi pero!, Dařbuján a Pandrhola, Kladivo na čarodějnice, Jáchyme, hoď ho do stroje!
Umělecké ceny
Zasloužilý umělec (1969)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Holicích, část dětství prožil také v Úpici, kde maturoval na gymnáziu. Pak začal studovat bohoslovecký seminář v Hradci Králové, kterého po dvou letech studia zanechal a směřoval svou kariéru k herectví.

Na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře absolvoval obory herectví (1946) a režie (1948), v letech 1944–1946 byl členem souboru pražské avantgardní scény Větrník, od roku 1945 režijně i herecky působil na jevištích školního divadla DISK a pražského Divadla mladých pionýrů (1946–1948).

Jeho režijní talent pak naplno vyprofilovaly dvě velké scény, nejprve Státní divadlo v Ostravě (1948 –1951), na konci sezóny 1950/1951 pak společně s režisérem Lubošem Pistoriusem odešel do Krajského oblastního divadla v Plzni, kde do ukončení angažmá (1956) nastudoval i několik oper. Na obou scénách byl činný i herecky.

Od roku 1956 byl šéfrežisérem a v letech 1958–1965 ředitelem Divadla S. K. Neumanna v Praze-Libni (dnešní Divadlo pod Palmovkou). Jako host spolurežíroval (s Jiřím Němečkem a Jiřím Vrbou) první hudební komedii J. Suchého a J. Šlitra Člověk z půdy uvedenou v Divadle Semafor (premiéra 30. 10. 1959).

Veřejnosti je známější jako filmový herec, především představitel záporných rolí. K jeho nejznámějším filmovým postavám patří Hujer z komedie Marečku, podejte mi pero!, Smrťák z pohádky Dařbuján a Pandrhola, mnich z dramatu Kladivo na čarodějnice nebo docent Chocholoušek z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!.

Během svého života vytvořil 129 filmových rolí a byl režisérem 105 divadelních představení. Zemřel na infarkt při natáčení filmu Krakonoš a lyžníci.

Jeho manželkou byla dcera hudebního skladatele Karla Boleslava Jiráka, divadelní a filmová herečka Zora Jiráková (9. července 1923 – 23. března 2008), s níž měl dceru Michaelu Lohniskou (* 13. dubna 1946).

 

• 1969 titul zasloužilý umělec

• 1972 Bližní na tapetě (cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) – role: řidič gazíku (12. příběh: Hračičkové)
• 1972–1973 Ctná paní Lucie (seriál) – role: Kuneš Smolenský z Babínu
• 1973 Čestné kolo (film) – role: vedoucí výpravy
• 1975 Nejmladší z rodu Hamrů (seriál) – role: Sýkora

• 1945 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Divadlo DISK
• 1950 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Státní divadlo v Ostravě
• 1952 Molière: Don Juan, Krajské oblastní divadlo v Plzni
• 1954 V. Majakovskij: Ledová sprcha, Krajské oblastní divadlo v Plzni
• 1954 William Shakespeare: Kupec benátský, Krajské oblastní divadlo v Plzni

• 1943 Josef Šmída (dle soudniček F. Němce): Sentimentální romance, Petule Jan, hodinář, divadlo Větrník, režie Josef Šmída
• 1945 Josef Šmída: Dramatická anabase třemi díly románu Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, Vodička, Větrník, režie Josef Šmída
• 1946 A. Dumas, J. Šmída: Všichni za jednoho – jeden za všechny, Větrník, režie Josef Šmída

Reference

Literatura

• Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 19. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2005. 160 s. ISBN 80-7368-098-X. S. 66–68.
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 194
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 355, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 290
• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 108
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, 53, 96, 189, 232, 274, 318, 356, 408, 416, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 46, 78, 79, 82, 130–132, 188, 339, 425, 517.
• Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 72–75.
• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 123, 125, 127, 129–132, 162, 165
• Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 131–8
• Blanka Kovaříková: Lexikon slavných českých uměleckých dynastií, Nakladatelství Brána 2010, str. 186–193
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 529, 534
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 284. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Lohniský na Wiki Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Lohniský
• Václav Lohniský v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Václav Lohniský v databázi Archivu Národního divadla
• Václav Lohniský v Česko-Slovenské filmové databázi
• Václav Lohniský ve Filmové databázi
• Václav Lohniský na Kinoboxu
• Václav Lohniský v Internet Movie Database (anglicky)
• Václav Lohniský na Dabingforum.cz
• Václav Lohniský v cyklu České televize Příběhy slavných

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.