Urísa: Stát na východním pobřeží Indie

Na severu sousedí s Džharkhandem, na severovýchodě se Západním Bengálskem, na jihu s Ándhrapradéšem a na západě s Čhattísgarhou. Počet obyvatel přesáhl 36 milionů.

Urísa ଓଡ଼ିଶା
Geografie
Hlavní město	Bhuvanéšvar
Souřadnice	20°9′ s. š., 85°30′ v. d.
Rozloha	155,820 km²
Nejvyšší bod	Deomali (1672 m n. m.)
Časové pásmo	+5:30
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	41,947,358
Hustota zalidnění	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "hustota" (nyní s hodnotou "270") šablony "Infobox - region" za zastaralý!270 obyv./km²
Jazyk	uríština, Angličtina
Náboženství	Hinduismus (94,35%), Křesťanství (2,44%), Islám (2,07%)
Správa regionu
Stát	Indie Indie
Druh celku	svazový stát
Vznik	1936
Guvernér	S.C. Jamir
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	IN-OD
Oficiální web	www.odisha.gov.in
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urísa patří mezi nejchudší z indických svazových států. Krom hinduistickým poutníků sem jezdí bohatí Bengálci na rekreaci k moři (Bengálskému zálivu) na zdejší nádherné mělké písčité pláže a západní turisté obdivovat skvosty starověké a středověké architektury.

 

Hlavním městem je město Bhuvanéšvar (urijsky ଭୁବନେଶ୍ବର, hindsky भुवनेश्वर – Bhubaneśvar, anglicky Bhubaneshwar), s cca 800 tisíci obyvateli, dalším velkým městem je Kaṭak (urijsky କଟକ, hindsky कटक, anglicky Cuttack), s cca 750 000 obyvateli, který byl původním hlavním městem Urísy.

Významným poutním místem Kršnova kultu je Purí (urijsky ପୁରୀ, hindsky पुरी), Kršna je zde uctíván pod jménem Džagannáth (sanskrt: Džagannátha) nebo také Džagarnátha (jagarnātha = Pán světa). K jeho poctě se zde v červnu až červenci (druhého dne měsíce ašádha) pořádají velkolepá procesí vozů nazývaná Ratha játrá (rathayātrā – रथयात्रा – ରଥ ଜାତ୍ରା).

Dalším zajímavým městem je Kónárk (urijsky କୋଣାର୍କ, hindsky कोनार्क), s architektonicky a historicky významným Chrámem Slunce, který má tvar Súrjova vozu s 12 páry obrovských kol, taženého koňským sedmispřežím. Západní turisty ale lákají spíše erotické rytiny na motivy z Kámasútry. Tento chrám byl zasypán a znovu vykopán až počátkem 20. století. Mimo toho jsou zde i další významná archeologická naleziště.

Chrámové stavitelství Urísy tvoří stylově vyhraněnou součást hinduistické architektury severní Indie .

Na území dnešní Urísy kdysi ve starověku byla mocná říše Kalinga (republika!), kterou proslavil indický císař Ašóka, když ji za cenu nepředstavitelných ztrát na obou stranách dobyl, začlenil do Maurjovské říše a zděšen krvavým masakrem se vzdal násilí a konvertoval k buddhismu.

V Uríse se mluví vlastním jazykem – urijštinou. Tento jazyk má i vlastní písmo. Jeho zařazení je:

• Indoevropské jazyky
  • Indoíránské jazyky
    • Indoárijské jazyky
      • Východní indoárijské jazyky
        • Urijská skupina

Urijským jazykům nejpříbuznější jsou Bengálskoassámské jazyky – bengálština a ásámština.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Urísa na Wiki Commons
•   Galerie Urísa na Wiki Commons
• Oficiální web státu
• Článek o architektuře uríských chrámů

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.