Tartuská Univerzita: Estonská vzdělávací instituce

Univerzita byla založena pod jménem Academia Gustaviana roku 1632 švédským králem Gustavem Adolfem II.; je tak po Vilenské univerzitě druhou nejstarší univerzitou v Pobaltí a má poměrně bohatou historii. Univerzita má čtyři fakulty: filozofickou a humanitní, sociálních věd, lékařskou a přírodovědeckou.

Tartuská univerzita
estonsky Tartu Ülikool
latinsky Universitas Tartuensis
Logo
Hlavní budova univerzity
Zkratka	UT
Rok založení	1632
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor	Toomas Asser
Počty akademiků
Studentů celkem	13 000 (2021)
Další informace
Sídlo	Tartu
Adresa	Ülikooli tänav 18, Tartu, 500 90, Estonsko
Zeměpisné souřadnice	58°22′51,92″ s. š., 26°43′11,64″ v. d.
Členství	Coimbra Group Asociace evropských univerzit Utrecht Network
http://www.ut.ee/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tato původně švédsko-latinská univerzita zanikla roku 1710, když bylo Estonské vévodství obsazeno Ruským carstvím. Baltští Němci využili o téměř století později nabídky carů Pavla I. i Alexandra I. a roku 1802 univerzitu znovuobnovili, tentokrát už jako čistě německojazyčný ústav, pod názvem Imperátorská dorpatská univerzita (německy Kaiserliche Universität zu Dorpat). V tomto období dosahovala zdejší výuka vysoké, evropsky srovnatelné úrovně. Když však přišla vlna rusifikace, bylo jak město, tak škola přejmenovány: v letech 1893–1917/18 se škola jmenovala Imperátorská jurjevská univerzita (rusky Императорский Юрьевский университет, Imperatorskij Jurjevskij universitět) a jako hlavní vyučovací jazyk se tehdy zavedla ruština, což vedlo k odchodu německých profesorů. Po vzniku nezávislého Estonska byla univerzita nacionalizována a obnovena (1919), s výukou výhradně v estonštině.

Po vymanění se Estonska zpod SSSR byla univerzita od roku 1992 opět ustavena jako samosprávná instituce s akademickými svobodami. Nejprve se při organizaci studia hledala inspirace ve studijním systému USA, od roku 1999 se však všechny estonské vysoké školy zapojily do Boloňského procesu. Tartuská univerzita je také členem sdružení evropských prestižních univerzit Coimbra Group a spolupracuje s jinými školami i v rámci Utrechtské sítě.

Literatura

• Tereza Krčálová. Tartu a jeho univerzita // časopis Navýchod, číslo 3/2003.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Tartuská univerzita na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.