Seznam Prezidentů Československa

V době existence Československa mezi lety 1918 a 1992 se v tomto úřadu vystřídalo celkem devět osob. V seznamu jsou uvedeni také prezidenti státních útvarů z válečného období let 1939–1945, kdy Československo fakticky neexistovalo.

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava. K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více než dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka). Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše. V roce 1960 byl přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů. Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960. Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb. V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta zvoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.

V roce 1940 vznikla v Londýně za druhé světové války exilová československá vláda a Edvard Beneš byl až do roku 1945 uznáván mocnostmi jako československý prezident v exilu.

Volba československých prezidentů probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, které v roce 1918 bylo značně živelné (aklamace).

V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.

• Prezidentské standarty z let 1918–1992
• 
  Standarta z let
  1918–1939 a 1945–1960
• 
  Protektorátní standarta z let
  1939–1945
• 
  Slovenská standarta z let
  1939–1945
• 
  Standarta z let 1960–1990
• 
  Standarta z let 1990–1992

Prezidenti Československa

Pořadí	Portrét	Jméno (narození–úmrtí)	Nástup do úřadu	Opuštění úřadu	Délka působení v úřadu	Období	Podrobnosti	Strana		Předseda vlády
1.		Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937)	14. listopadu 1918	27. května 1920	17 let a 30 dní	první republika	zvolen 14. listopadu 1918 v nepřítomnosti Revolučním národním shromážděním slib vykonal po návratu do Prahy 21. prosince 1918		nestraník	Karel Kramář (1918–1919) Vlastimil Tusar (1919–1920) Jan Černý (1920–1921) Edvard Beneš (1921–1922) Antonín Švehla (1922–1926) Jan Černý (1926) Antonín Švehla (1926–1929) František Udržal (1929–1932) Jan Malypetr (1932–1935) Milan Hodža (1935–1938)
			27. května 1920	27. května 1927			zvolen 27. května 1920 oběma komorami Národního shromáždění
			27. května 1927	24. května 1934			zvolen 27. května 1927 oběma komorami Národního shromáždění
			24. května 1934	14. prosince 1935			zvolen 24. května 1934 oběma komorami Národního shromáždění abdikoval ze zdravotních důvodů
2.		Edvard Beneš (1884–1948)	18. prosince 1935	5. října 1938	2 roky a 291 dní		zvolen 18. prosince 1935 oběma komorami Národního shromáždění abdikoval po přijetí mnichovské dohody		ČSNS	Milan Hodža (1935–1938) Jan Syrový (1938)
3.		Emil Hácha (1872–1945)	30. listopadu 1938	15. března 1939	105 dní	druhá republika	zvolen 30. listopadu 1938 oběma komorami Národního shromáždění dne 15. března 1939 byla zahájena německá okupace českých zemí		nestraník	Jan Syrový (1938) Rudolf Beran (1938–1939)
2.		Edvard Beneš (1884–1948)	21. července 1940	2. dubna 1945	4 roky a 255 dní	druhá světová válka	při uznání Prozatímního státního zřízení v Londýně (exilové vlády) se stal exilovým československým prezidentem		ČSNS	Jan Šrámek (1940–1945)
			2. dubna 1945	19. června 1946	3 roky a 66 dní	třetí republika	Beneš vstoupil 2. dubna 1945 na osvobozené východní Slovensko a dorazil do Košic potvrzen 28. října 1945 Prozatímním Národním shromážděním ve funkci coby prezident zvolený dne 18. prosince 1935			Zdeněk Fierlinger (1945–1946) Klement Gottwald (1946–1948)
			19. června 1946	7. června 1948			zvolen 19. června 1946 Ústavodárným Národním shromážděním abdikoval po převzetí moci komunisty a ze zdravotních důvodů
4.		Klement Gottwald (1896–1953)	14. června 1948	14. března 1953	4 roky a 273 dní	lidová demokracie	zvolen 14. června 1948 Národním shromážděním v letech 1948–1953 zároveň předseda ÚV KSČ zemřel v úřadu		KSČ	Antonín Zápotocký (1948–1953)
5.		Antonín Zápotocký (1884–1957)	21. března 1953	13. listopadu 1957	4 roky a 237 dní		zvolen 21. března 1953 Národním shromážděním zemřel v úřadu		KSČ	Viliam Široký (1953–1963)
6.		Antonín Novotný (1904–1975)	19. listopadu 1957	12. listopadu 1964	10 let a 124 dní	socialismus	zvolen 19. listopadu 1957 Národním shromážděním v letech 1957–1968 zároveň první tajemník ÚV KSČ		KSČ	Viliam Široký (1953–1963) Jozef Lenárt (1963–1968)
			12. listopadu 1964	22. března 1968			zvolen 12. listopadu 1964 Národním shromážděním v letech 1957–1968 zároveň první tajemník ÚV KSČ abdikoval během pražského jara kvůli vnitrostranickému sporu
7.		Ludvík Svoboda (1895–1979)	30. března 1968	22. března 1973	7 let a 59 dní	socialistická federace	zvolen 30. března 1968 Národním shromážděním		KSČ	Jozef Lenárt (1963–1968) Oldřich Černík (1968–1970) Lubomír Štrougal (1970–1988)
			22. března 1973	28. května 1975			zvolen 22. března 1973 oběma komorami Federálního shromáždění ze zdravotních důvodů zbaven funkce
8.		Gustáv Husák (1913–1991)	29. května 1975	22. května 1980	14 let a 195 dní		zvolen 29. května 1975 oběma komorami Federálního shromáždění v letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ		KSČ	Lubomír Štrougal (1970–1988) Ladislav Adamec (1988–1989) Marián Čalfa (1989–1992)
			22. května 1980	22. května 1985			zvolen 22. května 1980 oběma komorami Federálního shromáždění v letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ
			22. května 1985	10. prosince 1989			zvolen 22. května 1985 oběma komorami Federálního shromáždění v letech 1971–1987 zároveň generální tajemník ÚV KSČ abdikoval po sametové revoluci
9.		Václav Havel (1936–2011)	29. prosince 1989	6. srpna 1990	2 roky a 204 dní	demokratická federace	zvolen 29. prosince 1989 oběma komorami Federálního shromáždění		OF	Marián Čalfa (1989–1992) Jan Stráský (1992)
			6. srpna 1990	20. července 1992			zvolen 5. července 1990 oběma komorami Federálního shromáždění abdikoval kvůli chystanému rozdělení Československa
-	-	úřad neobsazen	21. července 1992	31. prosince 1992	0 let a 163 dní		Federální shromáždění nedokázalo zvolit prezidenta.	-		Jan Stráský (1992)

Prezidenti státních útvarů v letech 1939–1945

Od poloviny března 1939 do dubna/května 1945, tedy převážně během druhé světové války, která začala v září 1939, Československo neexistovalo. Jeho zbytky, které zůstaly po mnichovské dohodě z roku 1938, byly rozděleny na Protektorát Čechy a Morava, jenž byl autonomní součástí Německa, a samostatnou Slovenskou republiku. Několik dní v březnu 1939 existovala i samostatná republika Karpatská Ukrajina, která byla ihned zabrána Maďarskem.

Emil Hácha se z pozice československého prezidenta stal v roce 1939 státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava automaticky po vydání Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava; nebyl jím zvolen, ani pověřen, ale potřeboval „důvěru Vůdce a říšského kancléře“, tj. Adolfa Hitlera. Jozef Tiso byl prezidentem Slovenské republiky zvolen v roce 1939 slovenským parlamentem na základě slovenské ústavy z téhož roku, která uváděla, že funkční období trvá sedm let a nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát po sobě. Augustin Vološin byl v roce 1939 na zasedání karpatoukrajinského parlamentu zvolen prezidentem Karpatské Ukrajiny.

Útvar	Titul	Portrét	Jméno (narození–úmrtí)	Nástup do úřadu	Opuštění úřadu	Délka působení v úřadu	Podrobnosti	Strana		Předseda vlády
Protektorát Čechy a Morava	státní prezident		Emil Hácha (1872–1945)	16. března 1939	8. května 1945	6 let a 53 dní	vrcholný představitel autonomní správy s minimem reálné moci, nikdy nebyl ani formálně pověřen do funkce ke dni 8. května 1945 podepsalo Německo kapitulaci a došlo tak k zániku protektorátu		NS	Rudolf Beran (1939) Alois Eliáš (1939–1941) Jaroslav Krejčí (1942–1945) Richard Bienert (1945)
Slovenská republika	prezident		Jozef Tiso (1887–1947)	26. října 1939	8. května 1945	5 let a 194 dní	zvolen 26. října 1939 Sněmem Slovenské republiky od 3. dubna 1945 v exilu; ke dni 8. května 1945 podepsalo Slovensko kapitulaci		HSĽS-SSNJ	Vojtech Tuka (1939–1944) Štefan Tiso (1944–1945)
Karpatská Ukrajina	prezident		Augustin Vološin (1874–1945)	15. března 1939	18. března 1939	3 dny	zvolen 15. března 1939 Sněmem Karpatské Ukrajiny od 16./17. března 1939 v exilu, dne 18. března 1939 bylo dokončeno obsazení Karpatské Ukrajiny Maďarskem		Kř.-lid. str. Podk. Rusi	Július Révay (1939)

Reference

Literatura

• NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 116. 
• PEČINKA, Bohumil (ed.). Všichni naši prezidenti. Reflex speciál. Jaro 2008, s. 87. ISSN 0862-6634. 
• RYANTOVÁ, Marie, a kol. Českoslovenští prezidenti. Praha a Litomyšl: Paseka, 2016. 344 s. ISBN 978-80-7432-500-7. 

Související články

• Volba prezidenta Československa
• Seznam prvních dam Československa
• Seznam premiérů Československa
• Seznam vlád Československa
• Seznam představitelů českého státu
• Seznam prezidentů České republiky
• Seznam prezidentů Slovenska
• Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Prezidenti Československa na Wiki Commons
• Prezidenti v minulosti, hrad.cz