Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij: Ruský spisovatel

září">30. září ^greg. / 18. září ^jul. 1875, Preobraženskoje, Rusko – 3. prosinec 1958, Alušta, Sovětský svaz – dnes Ukrajina) byl ruský sovětský spisovatel, dramatik a básník.

Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij
Rodné jméno	Сергей Николаевич Сергеев
Narození	18.jul. / 30. září 1875greg. Preobrazhenye
Úmrtí	3. prosince 1958 (ve věku 83 let) Alušta
Místo pohřbení	Alušta
Povolání	prozaik, dramatik, publicista, básník a spisovatel
Alma mater	Hluchivská národní pedagogická univerzita Oleksandra Dovženka (do 1895)
Žánr	román, novela a povídka
Ocenění	Stalinova cena medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 medaile Za vítězství nad Německem Řád čestného odznaku Leninův řád … více na Wikidatech
Vlivy	Leonid Nikolajevič Andrejev
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině učitele (jeho otec byl účastníkem obrany Sevastopolu během Krymské války 1854–1855). V roce 1895 vystudoval učitelský ústav a pak léta učil v různých částech Ruska. Procestoval Kavkaz, Střední Asii a Sibiř. V roce 1905 se usadil na Krymu u Alušty. V období druhé světové války byl evakuován do Kujbyševa a Alma-Aty. V roce 1943 byl zvolen členem Akademie věd.

Před první světovou válkou, ovlivněn Leonidem Andrejevem, psal tragické depresivní povídky. Po roce 1917 se uchýlil k námětům z ruské historie a psal též o ruských spisovatelích (Lermontov, Gogol, Puškin). Jeho největší dílo Preobraženije Rossii (Přerod Ruska) je historická epopej o přerodu Ruska cestou sovětské revoluce, za kterou obdržel v roce 1942 Stalinovu cenu.

• Ubijstvo (Vražda), povídka 1906
• Dviženija (Vzněty), povídka 1910
• Lesnaja top (Lesní bažina) povídka 1910
• Medvěžonok (Medvídek) povídka pro děti 1913
• Babajev 1908 román
• Pečal polej (Smutek polí) 1909, lyrická novela
• Mišel Lermontov, 1928-1933, román
• Sevastopolskaja strada (česky pod názvem Sevastopolská epopej), 1939–1940
• Nevěsta Puškina (Puškinova nevěsta), 1934
• Poet i poetessa (Básník a básnířka), 1930 o Lermontovovi (na základě padělaných historických údajů)
• Gogoľ uchodit v noč (Gogol odchází do noci) 1934
• Preobraženije Rossii (Přerod Ruska) 1913-1958 – volný cyklus 15 románů a novel

drama

• Poet i čerň (Básník a lůza), 1934, drama o Lermontovovi

česky vyšlo

• Medvídek, povídka pro děti, přeložila Běla Holubová, Pokrok, 1914
• Smutek polí, přeložil Ladislav Ryšavý, KDA sv. 112-113B, Kamilla Neumannová, 1914
• Vražda, přeložil František Vever, spolu s povídkami dalších autorů, Josef R. Vilímek, 1914
• Vzněty, přeložil Ladislav Ryšavý, KDA sv. 149-150, Kamilla Neumannová, 1918
• Výbor povídek, přeložila M. Klímová, Jan Otto, 1920
• Nakloněná Helena, román, přeložil Emerich Čech, Českomoravské podniky tiskař. a vydav., 1927
• Lidské nitro a jiná romanetta, přeložil Emerich Čech, Českomoravské podniky tiskařské, 1928
• Puškinova nevěsta, přeložil Emerich Čech, Josef R. Vilímek, 1936
• Sevastopolská epopej, třídílný román z období Krymské války, přeložil Antonín Jánský, Naše vojsko, 1954
• Lvi a slunce, povídky, přeložil Libor Zapletal, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959
• Výkřiky do tmy, přeložila Květuše Nováková, Svoboda, 1977
• Smrt Lermontova, novela, přeložil Jaroslav Teichmann, Vyšehrad, 1989

Reference

Literatura

• ŽÁK, Jaroslav. heslo Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz,. Praha: Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž). S. 331.
• heslo Sergejev-Censkij Sergej Nikolajevič. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8.

Související články

• Leonid Nikolajevič Andrejev

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij na Wiki Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij
• (rusky) dílo a dvě stati o autorovi
• (rusky) dílo a životopis, fotografie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.