Sběratelství je koníček (hobby), který spočívá v získávání specifického druhu předmětů (popřípadě i zážitků s nimi spojených), založeném na specifickém zájmu sběratele a jejich uchovávání ve sbírce.
Některé hodnotné sbírky se stávaly a stávají součástí muzeálních sbírek či základem vzniku tematicky zaměřených muzeí.
Sběratelé sbírají např.:
Sbírka rostlin a jejich částí viz herbář.
Ve středověku světští představitelé často sbírali relikvie, v Českém království se takto proslavil Karel IV. (Ke vzniku sbírek relikvií vedly náboženské, nikoli moderní sběratelské důvody.) Tehdy i později šlechta vystavovala na zámku lovecké trofeje, obrazy, upomínky z cest aj. V době kolonizace bylo módou sbírat různé předměty od domorodých kmenů, jako například masky a brože. Ve 20. století bylo populární sbírání známek, ex libris; v USA se za druhé světové války sbíraly baseballové karty.
V českých zemích byla významná zejména kunstkamera Rudolfa II., dále např. kabinet kuriozit knížete Metternicha na zámku Kynžvart nebo sbírka s motivem svatého Jiří Ferdinanda d'Este na Konopišti.
Carl Gustav Jung byl přesvědčen, že sběratelství pochází z evolučně vyvinutého lidského pudu z doby lovců a sběračů. Sigmund Freud se domníval, že jde o trauma z mládí kontrolovat vylučování. Werner Muensterburger zase tvrdil, že základy lidské tendence shromažďovat materiální bohatství jsou položeny v raném dětství, když si osamocené dítě hledá náhradu matky v hračkách. V podobném duchu uvažoval psychoanalytik Donald Winnicott: Ve své teorii popisuje tranzitivní objekty (comfort objects), které pomáhají nahradit chybějící matku. Podle Winnicotta jsou pak tyto objekty, vůbec první, které člověk v životě získá, tím, co pomáhá vytvořit dítěti koncept teorie mysli – a tedy i vlastní identitu. V extrémním případě může vášeň sběratelství přerůst i v diagnostikovanou chorobu známou jako Diogenův syndrom.
Jen v pražském Klubu sběratelů kuriozit je evidováno přes 200 netradičních sběratelských oborů. Sběratelé tzv. tradičních oborů jsou organizováni v řadě klubů po celém světě, někdy se sdružují do celých svazů (nejznámější je filatelistický nebo Klub sběratelů autogramů). Naproti tomu mnohé další obory jsou natolik specifické, že svou organizační základnu nemají.
Sběratelé mají tendenci své sbírky prezentovat na odborné úrovni i laické veřejnosti. Většina z nich se účastní akcí, jako jsou burzy a výměnná setkání, vernisáže výstav, aukce.
Většina pokročilých sběratelů se sdružuje do sběratelských klubů, které bývají registrovány jako spolky. Pokud je sběratelská základna dostatečně početná a sběratelských útvarů více, vznikají zájmová sběratelská sdružení včetně celorepublikových i mezistátních. Vydávají své časopisy, věstníky a udržují webové stránky. V návaznosti na šíři základny pořádají krajské, celostátní i mezinárodní výstavy.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Sběratelství, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.