Rudolf kníže z Lichtenštejna (německy Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von und zu Liechtenstein, Herzog von Troppau und Jägerndorf, Graf von Rietberg) (18.
duben">18. dubna 1838 Vídeň – 15. prosince 1908 Moravský Krumlov)) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.
Rudolf kníže z Liechtensteinu | |
---|---|
2. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura) | |
Ve funkci: 16. ledna 1899 – 15. prosince 1908 | |
Předchůdce | Karel Rudolf z Liechtensteinu |
Nástupce | karlovská linie vymřela |
Doživotní, od roku 1899 dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1897 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Nejvyšší hofmistr císařského dvora | |
Ve funkci: 1896 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu |
Nástupce | Alfréd z Montenuova |
Nejvyšší štolba císařského dvora | |
Ve funkci: 1892 – 1896 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Emerich z Thurn-Taxisu |
Nástupce | úřad neobsazen, od roku 1909 Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova |
Velitel císařské gardy | |
Ve funkci: 1893 – 1908 | |
Předchůdce | Emerich z Thurn-Taxisu |
Nástupce | Alexandr Uexküll-Gyllenband |
C. k. tajný rada | |
Ve funkci: 1892 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
C. k. komorník | |
Ve funkci: 1862 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 18. dubna 1838 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. prosince 1908 (ve věku 70 let) Moravský Krumlov Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově |
Titul | kníže |
Rodiče | Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) a Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863) |
Příbuzní | bratr: Karel Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899) sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900) švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894) švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890) sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894) švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896) sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905) švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904) |
Profese | voják, politik |
Ocenění | 1892 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1094) 1896 Řád sv. Štěpána |
Commons | Rudolf von Liechtenstein |
poslední mužský člen moravskokrumlovské větve Liechtensteinů | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a v letech 1863–1868 pobočníkem císaře Františka Josefa. V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka, ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, bez služebního zařazení žil ve Vídni, ale zúčastňoval se společenských aktivit u císařského dvora, kde později zastával vysoké funkce. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra s rozsáhlými kompetencemi, jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a k datu 1. května 1904 nakonec generálem jezdectva (1904). Jako nejvyšší štolba byl zároveň kapitánem císařské gardy rejtarů, ve funkci nejvyššího hofmistra byl později plukovníkem všech císařských gard.
Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o čtyři velkostatky na jižní a severní Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny, Hostim a Budkov). Největší podíl připadal na Moravský Krumlov s rozlohou 7 808 hektarů půdy, následovaly Velké Losiny s 6 405 hektary pozemků. K velkostatku Hostim-Boskovštejn náleželo 3 190 hektarů a k nedalekému Budkovu na rozhraní jižní Moravy a Vysočiny patřilo 1 731 hektarů půdy. Na velkostatcích Moravský Krumlov a Velké Losiny převažovaly lesní porosty, zatímco na jihomoravských statcích Hostim a Budkov dominovaly louky a pole se zemědělskou produkcí. Ke všem velkostatkům patřila řada průmyslových provozů, jako byly mlýny, cihelny, parní pily nebo vápenky. Celkově Rudolf z Lichtenštejna vlastnil na Moravě přibližně 20 000 hektarů půdy, centrální správa velkostatků sídlila v Moravském Krumlově. Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.
Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých. Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).
Jako příslušník knížecího rodu užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht), po starším bratrovi zdědil v roce 1899 titul knížete. V roce 1862 byl jmenován c. k. komořím a ve funkci nejvyššího štolby obdržel titul c. k. tajného rady (1892). V roce 1892 byl zároveň jmenován rytířem Řádu zlatého rouna, v roce 1896 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána. Jako dlouholetý vysoký dvorský hodnostář obdržel také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků. Mimoto byl od mládí čestným rytířem Maltézského řádu a od roku 1904 čestným majitelem dragounského pluku č. 10 dislokovaného v Krakově.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Rudolf z Lichtenštejna, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.