Perlorodka Říční: Druh měkkýše

Během 20. století začala ve většině svého areálu silně ubývat.

Perlorodka říční
Kresba perlorodky říční z knihy Brehmův život zvířat
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený druh
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	měkkýši (Mollusca)
Třída	mlži (Bivalvia)
Řád	Unionoida
Čeleď	perlorodkovití (Margaritiferidae)
Rod	perlorodka (Margaritifera)
Binomické jméno
Margaritifera margaritifera Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlž má silnostěnné lastury, které jsou na okrajích konkávní. Zámek lastury nemá zoubky a délka lastury může dosáhnout 13 cm. Lastury k sobě zcela nepřiléhají a vyčnívá z nich okraj pláště, přijímací a vyvrhovací otvor od sebe nejsou zřetelně odděleny. Mladí jedinci jsou žlutohnědí, v dospělosti mají černou barvu, přírůstové vruby jsou husté a málo zřetelné, perlorodky rostou velmi pomalu.

 

Perlorodka říční obývá chladné potoky s nízkým obsahem živin, nejčastěji s písčitým dnem, do něhož se zahrabává. Živí se filtrací drobných organických částic rostlinného i živočišného původu. Zajímavé je její rozmnožování, jedinci perlorodek mohou mít vyvinuty samčí i samičí nebo pouze samičí pohlavní orgány. Vajíčka, vypuštěná mateřskou perlorodkou, jsou ve vodě oplodněna spermiemi jiných jedinců. Líhnou se z nich mikroskopické larvy glochidie, které žijí 1–2 měsíce paraziticky na žábrách a kůži ryb, zejména pstruhů. Poté hostitele opouštějí a klesnou na dno, kde se mění v maličké perlorodky. Rostou velmi pomalu a mohou se dožít až 150 let.

Perlorodka říční se vyskytuje na rozsáhlém území Evropy, severní Asie a severovýchodní části Severní Ameriky, ve třech poddruzích:

• Margaritifera margaritifera margaritifera (Linnaeus, 1758)
• Margaritifera margaritifera parvula (Haas, 1908)
• Margaritifera margaritifera durrovensis Phillips, 1928 – kriticky ohrožený poddruh v Irsku. Synonymum: Margaritifera durrovensis.

Podle červeného seznamu IUCN se jedná o druh celosvětové ohrožený (EN). V Irsku, Kanadě, Spojených státech (kde žije jen v Nové Anglii), Německu a Rakousku je kriticky ohroženým druhem (CR). V Lotyšsku, Nizozemsku, a Polsku již byla vyhubena. Ve Velké Británii, Finsku a Švédsku je vedena jako vzácný druh. V Asii se vyskytuje na území Ruska (na Sibiři), kde je vedena jako ohrožený druh.

Perlorodka říční žila již ve středověku poměrně hojně v čistých potocích vysočin a hor na území Čech, Moravy a Slezska. Vybírání perel bylo v rukou vrchnosti a poddaným byl lov perlorodek přísně zakázán. Perlový pych se trestal pranýřem, oslí jízdou i peněžitými tresty, nařízení Švihovských z Rýzmberka v 15. století hrozí samozvaným lovcům perel dokonce šibenicí. Perlorodky se prohlížely opatrným pootevřením lastur, tak, aby nebyly usmrceny. Pytláci a žoldnéři však na perlorodky nebrali žádné ohledy, rozřezávali je noži nebo trhali napůl, podle Bohuslava Balbína byly takto na mnoha místech perlorodky za třicetileté války žoldnéři zcela vyhubeny. V 18. století se sběr perel přestal vyplácet, během 19. a 20. století byly perlorodky ohroženy hlavně znečištěním a regulací vodních toků. Stupeň ohrožení v České republice je v současné době kriticky ohrožený (CR). (Vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. perlorodku uvádí jako kriticky ohrožený druh.)

V České republice se perlorodka vyskytuje na dvanácti lokalitách, z toho je nejsilnější populace v NPP Prameniště Blanice. Ostatní méně silné populace jsou: NPP Zlatý potok, PR Bystřina, NPP Lužní potok, NPP Jankovský potok, PR Kladinský potok, PP Horní Malše, Teplá Vltava, PR Na soutoku, NPP Blanice, Rokytnice, Pekelský potok.

Jaroslav Hruška v ČR vede od roku 1980 záchranný program perlorodky říční. Vymyslel unikátní způsob reintrodukce perlorodek. Tento způsob spočívá v tom, že se odchytí invadovaní pstruzi a dají se do kádí, dokud z nich nevypadnou juvenilní jedinci perlorodek. Ti se pak vypustí do upraveného úseku potoka.

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu perlorodka říční na Wiki Commons
• perlorodka říční na Biolibu
• perlorodka říční na nature.cz
• malakologická bibliografie Václava Dyka obsahuje mnoho prací o perlorodkách

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.