Pečky (německy Petschek, dříve též Pečky na dráze, Pečky na Podblatí) jsou město ležící v okrese Kolín asi 15 km severozápadně od Kolína.
Žije zde přibližně 4 900 obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 1312 adres. Součástí města Pečky je i sídlo Velké Chvalovice.
Pečky | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Pečky |
Obec s rozšířenou působností | Kolín (správní obvod) |
Okres | Kolín |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′26″ s. š., 15°1′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 886 (2023) |
Rozloha | 10,76 km² |
Nadmořská výška | 194 m n. m. |
PSČ | 289 11 |
Počet domů | 1 343 (2021) |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 78 289 11 Pečky [email protected] |
Starostka | Milan Paluska |
Oficiální web: www | |
Pečky | |
Další údaje | |
Kód obce | 537641 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pečky je také název katastrálního území o rozloze 6,76 km².
Pečky leží v Nymburské kotlině asi 10 km jihozápadně od Poděbrad a jsou nejmladším městem kolínského okresu. Od jihu se k Pečkám přibližuje území Českobrodské tabule, která je současně s Nymburskou kotlinou součástí České tabule, zasahující na severu k Lužickým horám, na západě k Mostecké pánvi a na východě k Podorlické pahorkatině. Jihozápadně od Peček se zdvíhá Hornosázavská pahorkatina, která náleží k soustavě Českomoravské.
Území okolí města je typickým nížinným regionem s nadmořskou výškou kolem 200 metrů, a příznivými klimatickými a půdními podmínkami, předurčujícími ho k zemědělské výrobě.
Pečky jsou poměrně mladou vsí, ale dobu jejich vzniku lze pouze odhadovat. První písemně doložená zmínka o osadě zvané Pečky Podblatné, nebo také Pečky na Podblatí, je z roku 1225, kdy se v darovací listině krále Přemysla Otakara I. připomíná jako svědek zeman Jan z Peček. Obec často měnila majitele a byla rozdělena mezi několik panství. Roku 1651 zde bylo 15 usedlostí. Mezi lety 1727 až 1848 spadala ves do svojšického panství.
K rozvoji obce dochází od poloviny 19. století v souvislosti s vybudováním železniční tratě Olomouc–Praha, které hospodářsky zhodnotilo úrodné zemědělské zázemí Polabské nížiny a její lidnatost. Nádraží zde bylo vybudováno v letech 1843–1845, původně jakožto stanice pro Lázně Poděbrady, se stejnojmenným názvem, V letech 1846 až 1847 tu byl díky tomu proslulým německým odborníkem Karlem Weinrichem starším postaven u železnice malý cukrovar na řepný sirup, později několikrát významně rozšířený. Roku 1863 vznikl na jihu města při silnici na Radim další cukrovar, tentokrát rolnický akciový, zpracovávající surový cukr. Roku 1872 pak byla v dnešní třídě 5. května (dnes areál ZPA) založena Chemická továrna na umělá hnojiva, spódium, kostní klih a kyselinu sírovou. V továrně, která se stala roku 1898 filiálkou kolínské továrny na lučebniny, pracovalo asi 160 zaměstnanců. Roku 1882 byla ve stejné ulici blíže k nádraží postavena Továrna se slévárnou bratří Jouzů, podnik s asi 130 zaměstnanci vyrábějící zemědělské stroje i např. jízdní kola. Tato firma získával postupně na významu. V roce 1899 byla postavena další továrna Suchý, Jouza a Čáp v Chrástu u Plzně, kde byl jednatelem firmy jmenován Boleslav Čáp. Tato továrna před první světovou válkou zaměstnávala 240 zaměstnanců. Následovaly pak další strojírenské a chemické závody – v roce 1893 strojírna a slévárna Josefa Suchého v Chvalovické ulici (od 1956 TONA, dnes ZPA automotive), roku 1895 závod kamenicko-sochařský Antonína Svobody a továrna na cikorku (později Perla, produkce chemických výrobků pro pivovarnictví), roku 1891 Bauerova chemická továrna v Žerotínově ulici (od roku 1908 továrna Josefa Schulze na secí stroje). A nakonec v roce 1915 byly vedle železnice v ulici Petra Bezruče postaveny automatické mlýny (od 1922 bratří Havránků).
Díky industrializaci se počet obyvatel Peček mezi lety 1850 až 1930 znásobil šestkrát a před druhou světovou válkou to již bylo více než čtyřtisícové město. Díky tomuto rozvoji se Pečky roku 1879 staly městysem, ale na město byly přes velké úsilí povýšeny až v roce 1925. V roce 1931 byl městu udělen městský znak, jehož horní část představuje symbol významného pečeckého průmyslu, dolní levá část cukrovou homoli (je paradoxní, že tehdy již cukr v Pečkách vyráběn nebyl) a pravá dolní část představuje zlatý klas, což je symbol zemědělských kořenů města.
Rostoucí Pečky stavěly nové reprezentativní stavby. Roku 1901 byla dokončena budova nové radnice na náměstí, v roce 1912 byly dokončeny nové nádraží a katolický kostel sv. Václava, roku 1914 byla vztyčena socha mistra Jana Husa od Stanislava Suchardy a v letech 1913 až 1915 byl pak postaven pozoruhodný kubistický kostel Českobratrské církve evangelické. Pečky vybudovaly i novou školu a sokolovnu.
Velká hospodářská krize však město citelně zasáhla, roku 1929 byla zrušena výroba v obou cukrovarech, ve kterých pracovalo dohromady přes 1000 lidí. Nicméně tehdy byl také postaven jeden z hlavních monumentů průmyslového města. V roce 1932 byl totiž dokončen pečecký vodojem. Ve stejném roce bylo postaveno i skladiště Hospodářského družstva v Kouřimi vedle železnice. Po válce byl průmysl samozřejmě znárodněn a hlavním průmyslovým zaměstnavatelem se postupně staly TONA a ZPA. Nicméně město již stagnovalo a po roce 1989 průmyslová výroba klesala.
Vztah k dědictví průmyslové epochy, která toto město doslova stvořila, zatím není příliš vřelý. Ale zařazení vodojemu mezi kulturní památky v roce 2011 ukazuje velký potenciál Peček na poli rostoucího zájmu o industriální architekturu a její historii. Zachovaných průmyslových objektů a industriálu celkově je zde celá řada. Dobře udržované jsou – vedle rekonstruované sokolovny – ostatní památky, např. oba kostely, oba vodní mlýny, radnice, nebo nádraží. Oproti tomu je velmi necitlivý zásah do historické zástavby při západní části Masarykova náměstí, kde byl na troskách starých budov postaven supermarket TESCO s přímým výhledem na kostel sv. Václava. Další informace o současném dění v obci jsou v podkapitole „Vývoj a investice ve městě po roce 1989“.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Ve městě Pečky (4142 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):
V obci Velké Chvalovice (820 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Peček) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: obchod s cukrovinkami, 2 hostince, kovář, krejčí, 3 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, 3 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatek
V průběhu posledních několika let došlo v tvářnosti města k řadě změn. Vyrostl nový dům s pečovatelskou službou. Současně se stavbou domu s pečovatelskou službou vyrostla také Víceúčelová sportovní hala. Hala je zajímavá i svojí konstrukcí a technologií výstavby, určenou původně pro výstavbu vojenských objektů, skladů a hangárů. Je tvořena samonosnými profilovanými díly, vyráběnými přímo na místě stavby a montovanými na vyzděný základ.
V roce 2003 byla dokončena první etapa silničního obchvatu, odvádějícího těžkou tranzitní dopravu mimo obydlené oblasti města.
Inženýrské sítě byly rozšířeny o rozvody kabelové televize, nabízející obyvatelům města nejenom širokou nabídku televizních programů vč. městského informačního kanálu, ale také vysokorychlostní připojení k síti internet s přenosovou rychlostí 512 kbit/s v základní nabídce.
12. prosince 2021 bylo prostranství v městské části Bačov přejmenováno na Náměstí Vladimíra Renčína na počest nedožitých 80. narozenin významného kreslíře a zdejšího rodáka Vladimíra Renčína. Na náměstí vznikla také kruhová lavička vyzdobená Renčínovými kresbami.
Jednou z posledních významných investic je projekt Dobrovolného svazku obcí Pečecký region, jehož garantem se město stalo. V rámci něj byla rekonstruována bývalá školní budova z konce 19. století a namísto školní jídelny která zde sídlila, zde díky dotacím EU vzniklo Vzdělávací centrum Pečecka, nabízející nejširší veřejnosti možnost dalšího vzdělávání, především v jazykových kurzech, kurzech ovládání počítače a dalších.
Podle německého názvu Peček se jmenuje podnikatelská rodina Petschků.
Dopravní síť
Veřejná doprava 2011
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Pečky, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.