Přísečnická Hornatina: Geomorfologický okrsek Loučenské hornatiny

Přísečnická hornatina se nachází ve střední části Krušných hor. Její severní hranice je administrativně stanovena hranicí s Německem. Nejsevernější bod se nachází u zaniklé vesnice Pohraniční, odkud hranice vede směrem k samotě Nový Dům, a za ním ji přibližně tvoří tok Bíliny, která nedaleko odtud pramení. Od Mezihoří se hranice stáčí na jih k Blatnu a dále k vodní nádrži Kamenička, bývalému Třetímu Mlýnu v Bezručově údolí a Domině. Od ní směrem k jihozápadu hranici vymezuje pás sídel Lideň, Vysoká Jedle, Louchov, Domašín, Horní Halže. Za Horní Halží pokračuje k severozápadu okolo Kovářské k Českým Hamrům. Dalšími významnějšími sídly jsou zejména Vejprty a podstatně menší Měděnec, Výsluní a Hora Svatého Šebestiána.

Z hornin převažují starohorní až prvohorní svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Až patnáct metrů vysoké výchozy ortoruly lze pozorovat v přírodní památce Sfingy. Místy se nachází vložky granitového porfyru, amfibolitu a skarnu a ojedinělé proniky třetihorních vulkanických hornin.

 

Hornatina se nachází v západní části podcelku Loučenská hornatina a převyšuje sousední Bolebořskou vrchovinu asi o 200 metrů. Ve vrcholové části se přímo pod Jelení horou nachází rozsáhlá denudační sníženina s vodní nádrží Přísečnicí. V geomorfologickém členění má okrsek označení IIIA-2B-1. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou na západě, Rudolickou hornatinou na východě a Bolebořskou vrchovinou na jihovýchodě.

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Přísečnické hornatiny je Jelení hora (993 m n. m.) východně od vodní nádrže Přísečnice. Další významné vrcholy jsou

• Velký Špičák (965 m),
• Komáří vrch (906 m),
• Mědník (910 m),
• Novoveský vrch (885 m),
• Přísečnická hora (854 m),
• Menhartický vrch (849 m),
• Poustevna (826 m),
• Klenovec (757 m),
• Volyňský vrch (727 m).

 

 

Oblast je odvodňována zejména do povodí Ohře krátkými prudkými potoky, které protékají hluboce zaříznutá údolí. Místy se na nich vyskytují vodopády. Největší z vodních toků jsou Chomutovka a Prunéřovský potok. Vodu ze severní části odvádějí Černá voda a Přísečnice a hraniční toky jako Polava a Černá do německé řeky Zchopau. Voda z nejvýchodnější části odtéká do řeky Bíliny. Na přítocích Chomutovky byly vybudovány vodní nádrže Křimov a Kamenička, ale největší vodní plochou je vodní nádrž Přísečnice.

V oblasti Přísečnické hornatiny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:

• národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště
• přírodní rezervace Na loučkách
• přírodní rezervace Buky nad Kameničkou
• přírodní rezervace Prameniště Chomutovky
• přírodní památka Lokalita břízy ojcovské u Volyně
• přírodní památka Sfingy
• přírodní památka Na loučkách II
• přírodní památka Podmilesy
• přírodní památka Bezručovo údolí
• přírodní park Údolí Prunéřovského potoka
• přírodní park Bezručovo údolí

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Přísečnická hornatina na Wiki Commons