Marie Pujmanová, rozená Hennerová, (8. června 1893 Praha-Nové Město – 19. května 1958 Praha-Smíchov) byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny (1937, 1948, 1951, 1953, 1955).
červen">8. června 1893 Praha-Nové Město – 19. května 1958 Praha-Smíchov) byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny (1937, 1948, 1951, 1953, 1955). Byl jí udělen titul národní umělkyně (1953).
Marie Pujmanová | |
---|---|
Marie Pujmanová | |
Rodné jméno | Marie Hennerová |
Narození | 8. června 1893 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. května 1958 (ve věku 64 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Pseudonym | Olga Nerská |
Povolání | spisovatelka, básnířka, redaktorka a kritička |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Ocenění | národní umělec (1953) |
Manžel(ka) | Vlastislav Zátka 1. manžel Ferdinand Pujman 2. manžel |
Děti | Vojtěch Pujman (1921–1986) Petr Pujman (1929–1989) |
Rodiče | Kamil Henner |
Příbuzní | Kamil Henner bratr Anna Hennerová sestra Jan Bartoš švagr |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela.
Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem.
Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman (1921–1986) a spisovatel Petr Pujman (1929–1989).
Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska.
Přispívala do Rudého práva (kde se snažila působit na děti), Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů.
V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla členkou československé delegace na II. světovém kongresu obránců míru v Sheffieldu (1950).
Před svou smrtí trpěla vleklými zdravotními potížemi a opakovaně byla hospitalizována v pražském státním sanatoriu na Smíchově, kde také v květnu 1958 zemřela. Její smrt zavinila zřejmě vadná šarže podávaného léku. Pohřbena byla na vyšehradském Slavíně.
Starší syn RNDr. Vojtěch Pujman (1921–1986) se věnoval výzkumu v oblasti patologie zvířat, byl držitelem dvou patentů; oženil se s historičkou umění Olgou Strettiovou (* 1928). Mladší syn Petr (1929–1989) byl na základě provokace StB odsouzen k 15 letům vězení, po 10 měsících byl po obdržení milosti propuštěn. (Zdroje obvykle uvádějí, že byl amnestován, v letech 1949–1950 však k amnestii nedošlo.) Později se stal novinářem, spisovatelem a překladatelem prózy z angličtiny a francouzštiny. Vnučka Alexandra Wünschová Pujmanová (1954–2017) pokračovala v rodinné tradici právnické profese a vyučovala na Právnické fakultě UK.
Počátky její tvorby byly ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek. Její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová. Zprvu působila jako redaktorka zábavné nedělní přílohy deníku Národní politika (do roku 1921). V období velké hospodářské krize se začala obracet k společenským a sociálním problémům. V té době na ni velmi zapůsobil Julius Fučík.
Její knižní díla mají větší invenci a jsou přesvědčivější než díla Marie Majerové.[zdroj?] Dokázala vystavět dramatický příběh i psychologickou studii člověka. Po roce 1933 svými knihami bojovala proti nezaměstnanosti a fašismu. Po roce 1948 sklouzla k socialistickému realismu.
Její poezie je velmi politická a trpí všemi problémy poezie 50. let 20. století.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Marie Pujmanová, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.