Malá Strana, Petřínské Sady Kostel Svatého Vavřince: Kostel v Praze na Petříně

Od roku 1995 jej využívá Starokatolická církev jako svůj katedrální chrám. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kostel svatého Vavřince v Petřínských sadech na Malé Straně v Praze
kostel sv. Vavřince a kaple Kalvárie
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Malá Strana
Souřadnice	50°4′59″ s. š., 14°23′46″ v. d.
Základní informace
Církev	starokatolická
Užívání	užíván
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Architektonický popis
Architekt	Ignác Palliardi
Stavební sloh	Baroko
Výstavba	1735
Další informace
Ulice	Růžový sad
Oficiální web	http://www.starokatolickakatedrala.cz/
Kód památky	38915/1-484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně se jednalo o románský kostel, nejstarší zpráva o něm pochází z roku 1135. Podle kostela také vznikl starý německý název Petřína Laurenziberg. Románská stavba spadala pod svatovítskou kapitulu, která se však v jeho správě až do Bílé Hory střídala s kapitulou vyšehradskou.

Ve 30. letech 18. století v souvislosti s výstavbou výklenkových poutních kaplí křížové cesty přestala původní románská stavba postačovat. Proto asi v letech 1740–1742 došlo k přestavbě ve stylu pozdního dynamického baroka architektem Ignácem Palliardim starším, snad dle upravených plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, od něhož se dochovaly účty za provedené práce. Někdy se uvádí, že stavbu dokončil známější Ignác Palliardi mladší kolem roku 1770. O kostel se zavázalo pečovat Bratrstvo pražských kuchařů.

V roce 1784 byl kostel zrušen, zařízení rozprodáno a hlavní oltář byl přenesen do kostela v Bříství. Pro potřeby bohoslužeb byl chátrající objekt opraven opět v letech 1830–1840. K novému vysvěcení kostela došlo roku 1842, sochař František Dvořáček vytvořil sochu sv. Vojtěcha se signaturou Dworzaček, dosud osazenou na průčelí mezi věžemi kostela, kterou roku 1842 daroval František Šusta, majitel vinice na Nebozízku. Fresky tehdy obnovil Václav Markovský, který byl také autorem obrazu svatého Františka Saleského na levém bočním oltáři. Poslední obnovu interiéru pro starokatolickou církev v roce 1994 provedl ak. arch. Jiří Pelcl, který je také autorem krucifixu.

Společně s vedlejší kaplí Kalvárie, Božím hrobem a křížovou cestou tvoří katedrální chrám sv. Vavřince sakrální komplex staveb na vrchu Petřín a jeho duchovní správu zajišťuje Starokatolická církev.

Od roku 1995, kdy se kostel sv. Vavřince stal katedrálním chrámem Starokatolické církve, byl spravován jako součást pražské farní obce, nyní zde existuje samostatná farnost. Administrátorem je Petr Jan Vinš.

Reference

Literatura

• ŠKODA, Eduard: Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století, [ilustr. Jaroslav Drahokoupil]. - 1. vyd. - Praha : Libri, 2002. - 287 s.; 21 cm, ISBN 80-7277-098-5, s. 253

 

Související články

• Křížová cesta (Petřín)

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Petříně na Wiki Commons
• Kostel sv. Vavřince na stránkách Starokatolické církve

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.