Josef Holeček (27.
únor">27. února 1853 Stožice – 6. března 1929 Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na jižní Čechy, představitel realismu, ruralismu a tzv. venkovské prózy. Dále působil jako překladatel a novinář.
Josef Holeček | |
---|---|
Narození | 27. února 1853 Stožice Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. března 1929 (ve věku 76 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | spisovatel, jazykovědec, novinář, překladatel a básník |
Národnost | česká |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se v selské rodině Vojtěcha Holečka (* 1813) a Kateřiny Blahové (1829–1866) ze Žďáru. Měl sedm sourozenců, kromě pěti, kteří se nedožili jednoho roku, čtyři vlastní: Annu (* 1855), Vácslava (* 1857), Jana (* 1860) a Františka Xavera (1865–1934), redaktora v Chicagu, a další tři z druhého manželství otce s Eleonorou Blahovou (1840/1841–1927), sestrou Kateřiny: Marii Vaněrovou (1869–1953), Eleonoru Vaněrovou (* 1871) a Kateřinu (* 1875), řádovou sestru a učitelku. Josef si 16. listopadu 1889 vzal za manželku Zdenku Zemanovou (1870–1940). Měli spolu tři děti: Jaronyma (1891–1941), legionářského spisovatele, PhDr. Dariu Podlipskou (1896–1959), překladatelku a PhDr. Jelenu Dolanskou-Heidenreichovou (1899–1980), zpěvačku a pedagožku.
Studovat začal v Písku, kde se spřátelil s Františkem Heritesem, dále v Českých Budějovicích a potom, jak sám napsal ve vzpomínkách, ho srdce táhlo do Tábora – na reálné gymnázium.
V Táboře na gymnáziu Holeček obdivoval ředitele Václava Křížka. Vzpomíná na něho: „Křížek, učený, osvícený a na slovo vzatý Čech a Slovan. Nekrčí se a neomlouvá za svůj slovanský původ a také jeho žáci jsou hrdí a sebevědomí Češi“ (Pero – paměti). Nejstarší táborský park dnes nese název Holečkovy sady (od roku 1963 je kulturní památkou). Od roku 1926 je v něm umístěn pomník Josefa Holečka s reliéfem od Františka Bílka.
Přátelství navázané na táborském gymnáziu s Jihoslovany přivedlo Holečka k celoživotnímu zájmu o dějiny, literaturu a umění.
Po studiích pracoval v Záhřebu jako vychovatel; od roku 1875 byl dopisovatelem Národních listů ve válce na Balkáně. Jeden čas sám vydával Slovanské listy. Pracoval v redakci Národních listů, překládal slovanský a finský folklor.
Byl velkým zastáncem Slovanů, roku 1887 navštívil Rusko a v roce 1889 se dostal do Malé Asie a Cařihradu.
Od roku 1895 až do své smrti žil na Smíchově (od roku 1922 součást Prahy) v domě u Košířské cesty č. p. 105 (bývalá usedlost Tři kameny), ulice byla 5. března 1923, ještě za jeho života, pojmenována po něm jako Holečkova a toto jméno jí zůstalo dosud. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.
Holeček podává ucelený obraz vesnice. Předpokládá, že zlé věci lze napravit láskou mezi lidmi.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Josef Holeček, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.