Horský Badachšán: Autonomní oblast na východě Tádžikistánu

Horský Badachšán Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон
Geografie
Hlavní město	Хоруғ Chorog
Souřadnice	38° s. š., 73° v. d.
Rozloha	64 200 km²
Časové pásmo	+5
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	223 600 (2017)
Hustota zalidnění	3,5 obyv./km²
Jazyk	tádžičtina, íránské jazyky (yazgulamu, oroshori, bartangi, wakhi a další), kyrgyzština, ruština (lingua franca)
Národnostní složení	Tádžikové, Kyrgyzci
Náboženství	Islám
Správa regionu
Stát	Tádžikistán Tádžikistán
Nadřazený celek	Tádžikistán Tádžikistán
Druh celku	Vilájet
Podřízené celky	7 okresů
Měna	somoni (TJS)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba	+992 35
Internetová doména	tj
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

České pojmenování této oblasti je značně neustálené, lze se setkat s názvy Horní Badachšán nebo Gorno-Badachšán. Popřípadě je použita anglická transkripce tohoto názvu, tedy Gorno-Badakhshan.

Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je Pamírská dálnice, která vede z Dušanbe podél afghánské hranice do hlavního města autonomní provincie Chorogu a poté se v půlkruhu stáčí k severu do kyrgyzského města Oš.

Samotný Horský Badachšán lze rozdělit na tři subregiony:

• Oblasti pod Pamírem – okresy Darvaz a Vanč. Jsou jedinou spojnicí mezi Horským Badachšánem a zbytkem Tádžikistánu, takže mají relativně vysoký strategický význam.
• Horský Badachšán – historicky a etnicky spjatý s afghánským Badachšánem. Tvoří jej okresy podél pamírské dálnice – Rúšán, Chorog a Šugnán a dále nedostupné a obtížně kontrolovatelné oblasti při jižní hranici s Afghánistánem – okresy Iškašim, Váchán. Tvoří 44 % autonomní oblasti.
• Murgabský okres – od Dušanbe jedna z nejvíce izolovaných oblastí Tádžikistánu. Etnicky i komunikačně napojen spíše na kyrgyzskou Ošskou oblast.

Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badachšán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badachšán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika íránskými jazyky. A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu – ší'itského směru ismá'ílíja.

Přestože obyvatelé Horského Badachšánu v tádžické občanské válce převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afghánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v Afghánistánu.

Za sovětské éry došlo ke zvýšení životní úrovně a rozvoji infrastruktury. Stalo se zvykem, že obyvatelé odcházeli do centrálních oblastí Tádžikistánu či do Ruska a vraceli se jako kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Proto lze i dnes mluvit o vysokém potenciálu tamního vzdělaného obyvatelstva a inteligence s orientací převážně na Rusko. Kromě toho se tu i nachází zásoby uhlí, zlata a barevných kovů.

I přes mírné zlepšení situace v oblasti zůstává katastrofální a Horský Badachšán je závislý na humanitární pomoci, která proudí z kyrgyzského Oš. Nejčastějším dárcem pomoci jsou islámské humanitární organizace.

Po rozpadu Sovětského svazu životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pocházejí z afghánských makových polí. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy.

Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o středoasijské Sicílii.

• HORÁK, Slavomír. Střední Asie mezi východem a západem. Praha: Karolinum, 2005. S. 143. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Horský Badachšán na Wiki Commons