Hepburnův Přepis: Systém transkripce japonštiny do latinky

Systém poprvé použil americký lékař a křesťanský misionář James Curtis Hepburn ve třetím vydání svého japonsko-anglického slovníku z roku 1886. Pro zápis japonských hlásek využil víceméně očekávané grafiky angličtiny pro konsonanty a pro reprezentaci vokálů využil grafiky italštiny.

V průběhu času prošel systém několika změnami, důležité jsou zejména dvě velké revize. V roce 1908 vznikla tzv. hjódžunšiki rómadži (標準式ローマ字, tj. standardní způsob přepisu). V roce 1954 vznikla nová verze označovaná jako tzv. šúsei hebonšiki (修正ヘボン式, tj. revidovaný Hepburnův přepis). Důležitá změna (vedle jiných) v revidovaném Hepburnovi je důsledné přepisování slabičného n (ん) jako n (v tradičním se přepisovala před bilabiálami jako m).

Téměř současně s Hepburnovým přepisem se objevovala v Japonsku snaha nahradit japonské znaky latinkou (nihonšiki a z něho vzešlý kunreišiki). K nahrazení nedošlo, transkripce kunreišiki byla ovšem prohlášena oficiální romanizací japonštiny. I přesto Hepburnův způsob zůstává velmi populární.

• BAREŠOVÁ, Ivona; DYTRTOVÁ, Monika. Problematika české transkripce japonštiny a pravidla jejího užívání. Olomouc 2014. ISBN 978-80-244-4017-0, s. 14-16, 62-69. (online Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., formát PDF)

• Transkripce japonštiny - Transcription of Japanese – tabulka srovnávající tři systémy romanizace japonštiny: Hepburnem, kunreišiki a českým přepisem a zápis japonštiny kanou (pomůcka encyklopedie SPACE 40)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.