Ferdinand Tönnies: Německý sociolog

červenec">26. července 1855 Oldenswort – 9. dubna 1936 Kiel) byl německý sociolog, ekonom a filosof. Je znám především pro svou sociologickou typologii, kde tradiční pospolitost (Gemeinschaft) staví proti moderní společnosti (Gesellschaft) , dále se zabýval rovněž studiem sociálních norem, sociologií povolání a výzkumem veřejného mínění, kde je pokládán za průkopníka. Spolu s M. Weberem a G. Simmelem založil v roce 1909 Německou společnost pro sociologii (Deutsche Gesellschaft für Soziologie).

Ferdinand Tönnies
Narození	26. července 1855 Oldenswort
Úmrtí	9. dubna 1936 (ve věku 80 let) Kiel
Místo pohřbení	Parkfriedhof Eichhof
Alma mater	Univerzita v Bonnu Humboldtova univerzita Univerzita Jena Lipská univerzita
Povolání	sociolog, ekonom, filozof, vysokoškolský učitel a autor
Zaměstnavatel	Kielská univerzita
Politické strany	Sociálnědemokratická strana Německa Nacionálně sociální spolek
Choť	Marie Tönnies
Funkce	tajný rada
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Tönnies strávil své dětství na statku v obci  Eiderstedt v severoněmeckém Šlesvicko-Holštýnsku, a po odchodu svého otce do důchodu ve městě Husum. V roce 1872 se Tonnies přihlásil k vlasteneckému entuziasmu na Štrasburské univerzitě, ale díky využití svobody pohybu pro německé studenty postupně přestoupil na univerzity v Jeně, Bonnu, Lipsku a Tübingenu, kde nakonec získal roku 1877 doktorát klasické filozofie. I poté jeho zájmy směřovaly k politické filozofii a sociálním problémům. Finanční prostředky otce mu později umožnily věnovat se postdoktorálnímu studiu. Tönnies šel na berlínskou univerzitu, a pak do Londýna, kde započal studia Hobbesianismu, směru vycházejícího z myšlenek politického filozofa Thomase Hobbes, a teorie Gemeinschaft a Gesellschaft. Od roku 1881 až do roku 1933 přednášel na univerzitě v Kielu, odkud byl vyhnán nacisty a tři roky nato zemřel.

Tönnies rozlišoval mezi dvěma typy sociálního seskupení Gemeinschaft a Gesellschaft, které jsou do češtiny nejčastěji překládány jako pospolitost a společnost. Tyto koncepty slouží k pojmenování dvou typů společenské vazby, společnosti. V této teorii Tonnies mluví o dvou formách lidské vůle. „Wesenwille“ neboli organická vůle, jež je základem Gemeinschaftu. A pro Gesellschaft „Kurwille“, což znamená v nejvhodnějším českém překladu vůle arbitrální nebo libovůle.

Pospolitost (Gemeinschaft) je postavena na pokrevních svazcích typické pro rodinu, kde lidé žijí v pospolitém životě a hluboké solidaritě, avšak to platí i pro jiné sociální vazby jako sousedství či dokonce i život v malé vesnici. Jedná se o živoucí organismus, ve kterém vztahy hrají klíčovou roli. Častokrát převládá obecný zájem v sociálních vazbách, které jsou řízeny zvyky a obyčeji. To všechno vychází z vůle jednání vnitřních potřeb a přirozeného stavu.

Společnost (Gesellschaft) lze přirovnat zejména k akciovým společnostem, velkoměstům. A právě v takovýchto příkladech jsou lidé spjati pouze vnější konvencí. Osoby jsou na sobě nezávislé, izolovány od ostatních, přestože je sjednocuje racionální účel. Jedinci jde o určité zájmy a cíle, založené na kalkulu a osamostatněném myšlení.

Hlavním záměrem Tönniese bylo za pomocí G. a G., popsat dějinný vývoj. Oba tyto pojmy mají představovat dějinné epochy směřující určitým vývojem a to od pospolitosti ke společnosti. Díky průmyslové revoluci, která zapříčinila mnoho společenských změn, se člověk mění na masového a stádního. Vztahy se formalizují a člověk je více izolován od ostatních. Tönnies nikde neprohlašoval, že ve světě se vyskytují jen tyto čisté podoby sociálních seskupení, jelikož každá společnost se skládá z prvků G. a G. Touto svou nejvýznamnější prací ovlivnil celou řadu významných sociologů, jako byli Emil Durkheim, Max Weber či George Simmel.

K empirickým studiím Ferdinanda Tönniese patří vzorce sňatkového chování, kriminální chování, pozice dělníků v docích a sociální podmíněnost názorů a postojů. Ve Šlesvicku-Holštýnsku zkoumal příčiny sebevražednosti.

• Gemeinschaft und Gesellschaft (1887)
• Thomas Hobbes, Leben und Lehre (1896)
• Die Sitte (1909)
• Marx: Leben und Lehre (1921)
• Kritik der öffentlichen Meinung (1922)
• Einführung in die Soziologie (1931)

• De Jove Ammone questionum specimen, Phil. Diss., Tübingen 1877
• Der Nietzsche-Kultus, [1897], Tönnies-Forum, Kiel ²2005
• Schiller als Zeitbürger und Politiker, Buchverlag der Hilfe, Berlin-Schöneberg 1905
• Strafrechtsreform, Pan, Berlin 1905
• Philosophische Terminologie in psychologisch-soziologischer Ansicht, Thomas, Leipzig 1906
• Die soziale Frage, [1907], Die soziale Frage bis zum Weltkriege, ed. Cornelius Bickel, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1989
• Thomas Hobbes, der Mann und der Denker, 1910
• Der englische Staat und der deutsche Staat, Karl Curtius, Berlin 1917
• Weltkrieg und Völkerrecht, S. Fischer Verlag, Berlin 1917
• Theodor Storm, Karl Curtius, Berlin 1917
• Soziologische Studien und Kritiken, I–III, Jena 1924, 1926, 1929
• Geist der Neuzeit, [1935], 1998 (Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, XXII, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998, 3–223)
• Die Tatsache des Wollens, ed. Jürgen Zander, Duncker & Humblot, Berlin 1982
• Ferdinand Tönnies – Harald Höffding. Briefwechsel, ed. Cornelius Bickel/Rolf Fechner, Duncker & Humblot, Berlin 1989
• Ferdinand Tönnies Gesamtausgabe, I–XXIV, ed. Lars Clausen/Alexander Deichsel/Cornelius Bickel/Carsten Schlüter-Knauer/Uwe Carstens, Walter de Gruyter, Berlin/New York 1998–)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Tönnies na Wiki Commons