Druhá Búrská Válka: Válečný konflikt mezi Búry a Velkou Británií z let 1899 až 1902

potomky nizozemských osadníků), a to v letech 1899–1902.

Druhá búrská válka
konflikt: Búrské války
Búrská komanda
Trvání	11. října 1899 – 31. května 1902
Místo	Jižní Afrika, Svazijsko
Výsledek	britské vítězství
Strany
Britské impérium Kapská kolonie Kapská kolonie Kolonie Natal Basutoland Bechuanaland Rhodesie Rhodesie Indie Cejlon Kanada Kanada Nový Zéland Nový Zéland Austrálie Austrálie Búrské republiky: Jihoafrická republika Oranžský svobodný stát kapští Búrové zahraniční dobrovolníci: Nizozemci Němci Švédové, Norové Irové Australané Italové Poláci Francouzi Belgičané Rusové, Finové Američané Dánové Rakousko-Uhersko
Velitelé
Alfred Milner Redvers Buller Horatio Kitchener Frederick Roberts Robert Baden-Powell Paul Kruger Louis Botha Koos de la Rey Martinus Theunis Steyn Christiaan de Wet Piet Cronje Frederick Joubert Duquesne Jan Christian Smuts
Ztráty
7 884 padlých v boji nebo následkem zranění; 13 250 mrtvých z jiných příčin; 934 nezvěstných; 22 828 raněných 9 093 mrtvých
Oběti
Mrtví	Civilní oběti: minimálně 46 370 zemřelých - 26 370 búrských žen a dětí zemřelo v britských koncentračních táborech - více jak 20 000 domorodých Afričanů zemřelo v oddělených koncentračních táborech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka byla vedena nesmírně krutými prostředky, poprvé se vyskytly koncentrační tábory moderního typu pro rodiny bojujícího nepřítele. Zajatí Búrové byli deportováni například na Ceylon a ostrov Svaté Heleny. Vězni umírali hlavně na infekční nemoci, na které celkově zemřelo asi 30 000 lidí. Nejvíce však utrpělo černošské obyvatelstvo, které mělo největší ztráty a bylo násilně přesídlováno. Důvodem k válce byla touha po kontrole území, kde se nacházela bohatá naleziště surovin, včetně zlata (to se Búrové pokoušeli odvézt do Mosambiku), touha po rozšíření pastvin pro chov dobytka a v neposlední řadě také snaha podrobit odbojné státy (Transvaal, Orange) britské koruně. Válku také díky nesrovnatelně technicky lépe vybavené armádě vyhráli Britové. Největší zájem projevila Velká Británie o zlatonosná a diamantová ložiska nedaleko Johannesburgu v jižní Africe. Tyto kraje ale již kromě domorodců obývali nizozemští osadníci, kteří zde zřídili republiky. Spory nových britských přistěhovalců s nizozemskými usedlíky, kteří se nazývali Búrové, daly Velké Británii záminku k ozbrojenému zásahu. Tříletá krvavá britsko-búrská válka, v níž zpočátku Búrové vítězili, skončila v roce 1902 anexí búrských republik a rozšířením britského koloniálního panství v jižní Africe.

První búrská válka

Reference

Literatura

• NERAD, Filip. Búrská válka. Praha: Aleš Skřivan ml., 2004. 232 s. ISBN 80-86493-13-X. 
• SKŘIVAN, Aleš. Die Welt vor dem Ersten Weltkrieg: Die Entwicklung im Süden Afrikas und der Burenkrieg. Prague Papers on the History of International Relations. 2001, roč. 5, s. 85–100. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-016-8. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu druhá búrská válka na Wiki Commons
•   Galerie druhá búrská válka na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.