Daviscupový Tým České Republiky

Jeho řídící organizací je Český tenisový svaz.

Český tým vyhrál soutěž třikrát, v roce 1980 pod hlavičkou Československa a v letech 2012 a 2013 jako Česká republika. Mezinárodní tenisová federace mu připsala všechny výsledky, které dosáhl v rámci Československa.

Do roku 2017 bylo české družstvo se Spojenými státy jedním ze dvou týmů, které vyjma jednoho ročníku (2006) odehrály všechny sezóny světové skupiny zavedené v roce 1981. Po druhém pádu z nejvyšší úrovně v Davis Cupu 2017 Češi sestoupili do euroafrické kontinentální zóny.

Po vítězném čtvrtfinále Světové skupiny 2013 se Česká republika stala šestou zemí od zavedení žebříčku ITF v roce 2001, která dosáhla na 1. místo. Po Francii a Rusku pak byla třetím státem historie, jenž souběžně vedl mužský i ženský žebříček ITF, když čelo ženské klasifikace patřilo české fedcupové reprezentaci.

Týmovým statistikám vévodí wimbledonský vítěz Jan Kodeš, jenž zaznamenal nejvyšší počet 60 vyhraných zápasů, 21 vítězných čtyřher (jako Berdych) a odehrál 39 mezistátních utkání v 15 sezónách. Nejvyšší počet 40 vyhraných dvouher dosáhl Roderich Menzel. Jiří Lehečka se v kvalifikačním kole Davis Cupu 2019 stal v 17 letech a 85 dnech nejmladším hráčem, jenž zasáhl do zápasu. Naopak jako nejstarší nastoupil Ladislav Žemla do semifinále evropského pásma v roce 1927, kdy mu bylo 39 let a 244 dní.

Československo vyhrálo Davisův pohár v roce 1980, když ve finále zdolalo Itálii 4–1 na zápasy. Jednalo se o poslední ročník před zavedením Světové skupiny. Družstvo tvořili Ivan Lendl, Tomáš Šmíd (nastoupili spolu i ve čtyřhře), Pavel Složil a Jan Kodeš. Nehrajícím kapitánem byl Antonín Bolardt. O pět let dříve, v Davis Cupu 1975, odešel tým z finále poražen od domácího Švédska 2–3 na zápasy.

 

Do roku 2005 byla Česká republika jediným státem v soutěži, který nikdy nesestoupil ze Světové skupiny Davisova poháru od jejího zavedení v roce 1981. V roce 2009 celek postoupil poprvé do finále Světové skupiny v rámci samostatné České republiky. Na barcelonské halové antuce však prohrál se Španělskem 0–5. Za tento výkon byl vyhlášen nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2009 v anketě Sportovec roku a vyhrál i anketu Zlatý kanár.

V roce 2012 se tým probojoval do stého finále v Praze, kde oplatil tři roky starou porážku Španělsku 3–2. Úvodní hrací den porazil Tomáš Berdych španělskou dvojku Nicoláse Almagra a vybojoval první bod. V sobotu zvládl s Radkem Štěpánkem čtyřhru. V neděli nejdříve Berdych podlehl Davidu Ferrerovi. O šampionech tak rozhodl až poslední singl, v němž Štěpánek přehrál Almagra. Český tým získal druhý titul ve složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol a Ivo Minář. Nehrajícím kapitánem byl Jaroslav Navrátil. Česko se v sezóně 2012 stalo první zemí v historii tenisu, která v jediném roce vyhrála Davis Cup, Fed Cup a Hopman Cup. Po třech letech se stal daviscupový tým opět nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2012 v anketě Sportovec roku a vyhrál prvenství v tenisové anketě Zlatý kanár.

V utkání prvního kola Světové skupiny 2013 proti Švýcarsku padl během čtyřhry daviscupový rekord v délce trvání zápasu. Vítězství si připsal český pár Tomáš Berdych a Lukáš Rosol, který po setech 6–4, 5–7, 6–4, 6–7 a 24–22 zdolal dvojici Marco Chiudinelli a Stanislas Wawrinka, když proměnil třináctý mečbol. Utkání se délkou trvání 7 hodin 2 minuty stalo vůbec nejdelším zápasem v historii Davisova poháru. Stejně tak byl odehrán rekordní počet 46 gamů v páté sadě daviscupového utkání (od zavedení Světové skupiny). Pátá sada se zároveň stala nejdelší v této soutěži, když trvala 3 hodiny 35 minut.V dubnovém čtvrtfinále přehráli bez Berdycha v sestavě Kazachstán poměrem 3–1, když roli jedničky na astanské antuce zvládl Lukáš Rosol přispěním dvou bodů. V repríze zářijového semifinále z roku 2012 pak český tým vybojoval vítězný duel v pražské O₂ areně, kde si poradil s Argentinou, a vítězstvím 3–2 na zápasy postoupil po roce opět do finále. V bělehradském boji o „salátovou mísu“ zajistil dva body srbskému týmu Novak Djoković. Berdych se Štěpánkem vyhráli čtyřhru a oba zdolali srbskou dvojku Dušana Lajoviće, čímž jako páté družstvo od zavedení Světové skupiny obhájili titul.

Po zavedení kvalifikačního kola v Davis Cupu 2019 čeští reprezentanti prohráli s Nizozemskem 1–3 na zápasy. V zářijové I. skupině euroafrické zóny 2019 pak zvítězili na půdě Bosny a Hercegoviny 3–2.

2010–2018

Rok	úroveň	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2010	Světová skupina, 1. kolo	5.–7. března	Bree, Belgie	antuka (h)	Belgie	4–1	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	9.–11. července	Coquimbo, Chile	antuka	Chile	4–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	17.–19. září	Bělehrad, Srbsko	tvrdý (h)	Srbsko	2–3	prohra
2011	Světová skupina, 1. kolo	4.–6. března	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Kazachstán	2–3	prohra
	Světová skupina, baráž	16.–18. září	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Rumunsko	5–0	výhra
2012	Světová skupina, 1. kolo	10.–12. února	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Itálie	4–1	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	6.–8. dubna	Praha, Česko	antuka (h)	Srbsko	4–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	14.–16. září	Buenos Aires, Argentina	antuka	Argentina	3–2	výhra
	Světová skupina, finále	16.–18. listopadu	Praha, Česko	tvrdý (h)	Španělsko	3–2	vítězství
2013	Světová skupina, 1. kolo	1.–3. února	Ženeva, Švýcarsko	tvrdý (h)	Švýcarsko	3-2	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	5.–7. dubna	Astana, Kazachstán	antuka (h)	Kazachstán	3–1	výhra
	Světová skupina, semifinále	13.–15. září	Praha, Česko	tvrdý (h)	Argentina	3–2	výhra
	Světová skupina, finále	15.–17. listopadu	Bělehrad, Srbsko	tvrdý (h)	Srbsko	3–2	vítězství
2014	Světová skupina, 1. kolo	31. ledna – 2. února	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Nizozemsko	3-2	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	4.–6. dubna	Tokio, Japonsko	tvrdý (h)	Japonsko	5–0	výhra
	Světová skupina, semifinále	12.–14. září	Paříž, Francie	antuka	Francie	1–4	prohra
2015	Světová skupina, 1. kolo	6.–8. března	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Austrálie	2–3	prohra
	Světová skupina, baráž	18.–20. září	Nové Dillí, Indie	tvrdý	Indie	3–1	výhra
2016	Světová skupina, 1. kolo	4.–6. března	Hannover, Německo	tvrdý (h)	Německo	3–2	výhra
	Světová skupina, čtvrtfinále	15.–17. července	Třinec, Česko	tvrdý (h)	Francie	1–3	prohra
2017	Světová skupina, 1. kolo	3.–5. února	Melbourne, Austrálie	tvrdý	Austrálie	1–4	prohra
	Světová skupina, baráž	15.–17. září	Haag, Nizozemsko	antuka (h)	Nizozemsko	2–3	prohra
2018	1. skupina euroafrické zóny	6.–7. dubna	Ostrava, Česko	antuka (h)	Izrael	3–1	výhra
	Světová skupina, baráž	14.–16. září	Budapešť, Maďarsko	antuka	Maďarsko	3–2	výhra

2019–2029

Rok	úroveň	datum	místo	povrch	soupeř	skóre	výsledek
2019	Kvalifikační kolo	1.–2. února	Ostrava, Česko	tvrdý (h)	Nizozemsko	1–3	prohra
	1. skupina euroafrické zóny	14.–15. září	Zenica, Bosna a Hercegovina	tvrdý (h)	Bosna a Hercegovina	3–2	výhra
2021	Kvalifikační kolo	6.–7. března 2020	Bratislava, Slovensko	tvrdý (h)	Slovensko	3–1	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	25. listopadu 2021	Innsbruck, Rakousko	tvrdý (h)	Francie	1–2	prohra
		28. listopadu 2021			Velká Británie	1–2	prohra
2022	Kvalifikační kolo	4.–5. března	Buenos Aires, Argentina	antuka	Argentina	0–4	prohra
	1. světová skupina	16.–17. září	Tel Aviv, Izrael	tvrdý (h)	Izrael	3–1	výhra
2023	Kvalifikační kolo	4.–5. února	Maia, Portugalsko	antuka (h)	Portugalsko	3–1	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	13. září	Valencie, Španělsko	tvrdý (h)	Španělsko	3–0	výhra
		14. září			Jižní Korea	3–0	výhra
		16. září			Srbsko	3–0	výhra
	Finálový turnaj, čtvrtfinále	22. listopadu	Málaga, Španělsko	tvrdý (h)	Austrálie	1–2	prohra
2024	Kvalifikační kolo	3.–4. února	Třinec, Česko	tvrdý (h)	Izrael	4–0	výhra
	Finálový turnaj, základní skupina	týden od 10. září	bude oznámeno		bude oznámeno
					bude oznámeno
					bude oznámeno

1975: Švédsko vs. Československo

	Švédsko	3  :	2	Československo
Kungliga tennishallen, Stockholm, Švédsko 19.–21. prosince 1975 koberec (hala)
1. 2. 3. 4. 5. 1.     Björn Borg Jiří Hřebec 6 1 6 3 6 0       2.     Ove Bengtson Jan Kodeš 6 4 2 6 5 7 4 6     3.     Ove Bengtson / Björn Borg Jan Kodeš / Vladimír Zedník 6 4 6 4 6 4       4.     Björn Borg Jan Kodeš 6 4 6 2 6 2       5.     Ove Bengtson Jiří Hřebec 6 1 3 6 1 6 4 6

1980: Československo vs. Itálie

	Československo	4  :	1	Itálie
Sportovní hala, Praha, Československo 5.–7. prosince 1980 koberec (hala)
1. 2. 3. 4. 5. 1.     Tomáš Šmíd Adriano Panatta 3 6 3 6 6 3 6 4 6 4   2.     Ivan Lendl Corrado Barazzutti 4 6 6 1 6 1 6 2     3.     Ivan Lendl / Tomáš Šmíd Paolo Bertolucci / Adriano Panatta 3 6 6 3 3 6 6 3 6 4   4.     Tomáš Šmíd Corrado Barazzutti 6 3 3 6 2 6       5.     Ivan Lendl Gianni Ocleppo 6 3 6 3 6 4

2009: Španělsko vs. Česko

	Španělsko	5  :	0	Česko
Palau Sant Jordi, Barcelona, Španělsko 4.–6. prosince 2009 antuka (hala)
1. 2. 3. 4. 5. 1.     Rafael Nadal Tomáš Berdych 7 5 6 0 6 2       2.     David Ferrer Radek Štěpánek 1 6 2 6 6 4 6 4 8 6   3.     Feliciano López / Fernando Verdasco Tomáš Berdych / Radek Štěpánek 79 67 7 5 6 2       4.     Rafael Nadal Jan Hájek 6 3 6 4         5.     David Ferrer Lukáš Dlouhý 6 2 6 4

2012: Česko vs. Španělsko

	Česko	3  :	2	Španělsko
O2 arena, Praha, Česko 16.–18. listopadu 2012 tvrdý (hala)
1. 2. 3. 4. 5. 1.     Radek Štěpánek David Ferrer 3 6 4 6 4 6       2.     Tomáš Berdych Nicolás Almagro 6 3 3 6 6 3 65 77 6 3   3.     Tomáš Berdych / Radek Štěpánek Marcel Granollers / Marc López 3 6 7 5 7 5 6 3     4.     Tomáš Berdych David Ferrer 2 6 3 6 5 7       5.     Radek Štěpánek Nicolás Almagro 6 4 77 60 3 6 6 3

2013: Srbsko vs. Česko

	Srbsko	2  :	3	Česko
Kombank Arena, Bělehrad, Srbsko 15.–17. listopadu 2013 tvrdý – RuKortHard Tournament MF (hala)
1. 2. 3. 4. 5. 1.     Novak Djoković Radek Štěpánek 7 5 6 1 6 4       2.     Dušan Lajović Tomáš Berdych 3 6 4 6 3 6       3.     Ilija Bozoljac / Nenad Zimonjić Tomáš Berdych / Radek Štěpánek 2 6 4 6 64 77       4.     Novak Djoković Tomáš Berdych 6 4 77 65 6 2       5.     Dušan Lajović Radek Štěpánek 3 6 1 6 1 6

Složení týmu v roce 2024.

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Daviscupový tým České republiky na Wiki Commons
• Daviscupový tým České republiky na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Vzpomínky na zisk „salátové mísy". Radio Prague International [online]. 2010-12-13. Dostupné online.