Děkan: Představitel fakulty

Je odvozen z církevního titulu stejného jména. V pravoslaví je obdobou titulu protopresbyter.

Ve starověké astrologii byl plný úhel nebeského kruhu dělen na 36 jednotek, tzv. děkanů. Tito děkani byli považováni za božstva, přičemž každý děkan vládl nad deseti dny v roce neboli deseti stupni zvěrokruhu. Tito děkani byli pokládáni za hlídače a správce vesmíru.

Na univerzity a vysoké školy univerzitního typu přišel titul z církevního prostředí (středověké univerzity původně byly svého druhu církevními institucemi); děkan je tu akademický funkcionář, který jedná a rozhoduje o věcech fakulty. V případě jiných součástí univerzitních vysokých škol, krom fakult, které jsou hierarchicky na úrovni fakult, obdobnou funkci zpravidla vykonává ředitel – např. vysokoškolského ústavu. Děkan je jmenován a odvoláván na návrh fakultního akademického senátu rektorem. Děkan většinou jmenuje a odvolává své zástupce – proděkany.

Děkana oslovujeme formálně pane děkane, při slavnostních událostech, akademických obřadech, mu též přísluší oslovení spectabilis („slovutný“). Pokud děkana zastupuje proděkan, tedy jeho zástupce, požívá při těchto událostech stejného oslovení.

Postavení děkana v Česku

V ČR je děkan nejvyšším představitelem součásti vysoké školy – fakulty, a má exekutivní, výkonné, tedy rozhodovací, pravomoci. Děkan má zpravidla možnost si sestavit svůj určitý tým nejbližších spolupracovníků, zástupců – proděkanů, ti ho mohou v jím vymezených oblastech zastupovat (podobně jako rektor a jeho zástupci – prorektoři). Děkanovi je také podřízen tajemník fakulty (obdobně jako kvestor rektorovi, vykonává též i obdobnou činnost). Děkan je také zpravidla ex officio předsedou vědecké rady fakulty. Jeho přímým nadřízeným je rektor (příp. určený prorektor). Jeho úřad se nazývá děkanát.

Rektor může dle zákona odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. Funkční období děkana v ČR je čtyřleté a jedna osoba může tuto funkci vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. V současné době v ČR již fakulty nejsou samostatné právnické osoby, ale jedná se o nedílné součásti celku (vysoké školy univerzitního typu), proto jakožto statutární zástupce nerozhoduje děkan, ale rektor (příp. jím pověřený prorektor).

• Edward Babák (1873–1926) – děkanem v letech 1921–1922
• Aleš Gerloch (1955) – děkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v letech 2006–2014
• Michal Malacka (1973) – děkanem Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v letech 2001–2007, v době jmenování nejmladší děkan na světě
• Jiří Pospíšil (1975) – děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni v letech 2009–2010
• Jaroslav Šuvarský

Přehled děkanů některých institucí:

• Seznam děkanů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
• Seznam děkanů Právnické fakulty Univerzity Karlovy
• Seznam děkanů Právnické fakulty Masarykovy univerzity
• Seznam děkanů Fakulty informatiky Masarykovy univerzity
• Seznam děkanů 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
• Seznam děkanů Metropolitní kapituly u svatého Václava v Olomouci
• Seznam děkanů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
• Seznam děkanů Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy

Reference

Literatura

• WINTER, Zikmund. O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století. Praha: Matice česká, 1899. Dostupné online. – kapitola Děkan a jeho úlohy, s. 289–319. 

Související články

• Děkan (křesťanství)
• Rektor
• Prorektor
• Kvestor
• Proděkan
• Tajemník
• Protojerej
• Děkan – postava z Neviditelné univerzity na Zeměploše

Externí odkazy

•   Slovníkové heslo děkan ve Wikislovníku