Želivka: řeka v Kraji Vysočina a Středočeském kraji, přítok Sázavy

Je to levostranný a celkově největší přítok řeky Sázavy. Ve středověku se Želivka jmenovala Sázava, později Soutická nebo Zahrádecká řeka, ale její dnešní název Želivka se vyskytuje až v 16. století a je odvozen od Siloe tak jako označení pro Želivský klášter. Horní tok až po soutok s Jankovským potokem nad vodní nádrží Sedlice je označován názvem Hejlovka. Řeka je známá svou čistotou a kvalitou vody a je důležitým zdrojem pitné vody. Délka toku včetně zdrojnice Hejlovky činí 103,89 km, z toho připadá 40 km na říčku Hejlovku. Povodí Želivky měří 1188,4 km².

Želivka
Želivka nad ústím
Základní informace
Délka toku	103,89 km
Plocha povodí	1188,4 km²
Průměrný průtok	Soutice 3,91 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-09-02-001
Pramen
jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy , 15°12′36,7″ v. d. 677,3 m n. m.
Ústí
do Sázavy u Soutic , 15°3′27,1″ v. d. 318,1 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Kraj Vysočina - Želiv, Středočeský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Sázava
Povodí Želivky
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pramení jako Hejlovka jihovýchodně od osady Vlásenice-Drbohlavy, na Českomoravské vrchovině, asi 10 km jižně od Pelhřimova. Přesněji se pramen řeky nachází pod Bukovým kopcem (702 m), v nadmořské výšce 677,3 m, na rozhraní katastrů obcí Mezná a Častrov. Říčka teče nejprve otevřeným údolím severním směrem. Západně od Pelhřimova nedaleko Vlásenice přijímá zleva Cerekvický potok, který přitéká od Nové Cerekve. Říčka vtéká do lesnaté krajiny, její tok se obrací k severovýchodu. Severně od Pelhřimova nedaleko Krasíkovic posiluje její tok zprava přitékající Bělá. Od hráze Sedlické nádrže (ř. km 63) je řeka již nazývána Želivkou. Dále řeka udržuje převážně severozápadní směr. U Želiva přijímá zleva svůj největší přítok, řeku Trnavu. Po zhruba dalších 10 km toku vzdouvá její vody v délce 39,1 km významná vodárenská nádrž Švihov (lidově zvaná Želivka), jejíž hráz byla vybudována na jejím 4,29 říčním kilometru během let 1965–1975. Z této vodní nádrže je dálkovým přivaděčem zásobena pitnou vodou Praha, ale i další města ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina. Po dalších čtyřech kilometrech toku ústí Želivka zleva do Sázavy na jejím 98,8 říčním kilometru u Soutic v nadmořské výšce 318,1 m.

Větší přítoky

 

 

 

Největším přítokem Želivky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je řeka Trnava. Průměrná hustota říční sítě Želivky činí 1,24 km/km². Celkově se v jejím povodí nachází 1288 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 360 vodních toků v délce 1 až 10 km. Potoků dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem pět. Dalších pět vodotečí má délku mezi 20 až 40 km. V délce 40 až 60 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok.

• Cerekvický potok, zleva, ř. km 89,4
• Bělá, zprava, ř. km 72,9
• Jankovský potok, zprava, ř. km 64,4
• Trnava, zleva, ř. km 52,0
• Martinický potok, zleva, ř. km 36,7
• Blažejovický potok, zleva, ř. km 29,1
• Sedlický potok, zleva, ř. km 7,3

Želivka patří také jako Sázava mezi toky vrchovinno-nížinné oblasti. V zimním a jarním období odteče nad 60 % celoročního odtoku. Průměrný průtok Želivky v Souticích nedaleko ústí činí 3,91 m³/s.

Průměrné měsíční průtoky Želivky ve stanici Nesměřice v roce 2014:

Hlásné profily:

M-denní průtoky u ústí:

N-leté průtoky v Čakovicích:

N-leté průtoky v Želivě:

N-leté průtoky v Poříčí:

N-leté průtoky v Souticích:

Vliv vodních nádrží

 

 

 

 

 

Vodní režim Želivky je výrazně ovlivněn přehradními nádržemi v jejím povodí, především hospodařením na vodním díle Želivka-Švihov. Průměrný dlouhodobý průtok (Qa) u ústí (bez vlivu VD Švihov) činí 6,98 m³/s. Z tohoto množství je v současné době odváděno do vodovodní sítě průměrně 2,5 m³/s vody, která chybí Sázavě. Tento úbytek je patrný obzvláště v letních měsících.

Tabulka: Porovnání průměrných ročních průtoků (QRO/QRN) k dlouhodobému průměrnému průtoku Želivky v profilech Soutice a Nesměřice (Qa 1931–1980)
(ovlivněno odběry na VD Želivka-Švihov)

• Qa – průměrný dlouhodobý průtok
• QRO – průměrný roční ovlivněný (měřený) průtok
• QRN – průměrný roční neovlivněný (rekonstruovaný) průtok
• ZPR – změna průtoku (rozdíl mezi QRO a QRN)

Vodní nádrže v povodí Želivky

• Vodní nádrž Němčice
• Vodní nádrž Sedlice
• Vodní nádrž Trnávka
• Vodní nádrž Vřesník
• Vodní nádrž Želivka-Švihov

Silniční mosty na Hejlovce

• 11253-1 – v Ústrašíně – rok výstavby (1911)
• 34-028 – mezi Ondřejovem a Ústrašínem – rok výstavby (1938)
• 03414-1 – ve Vlásenici – rok výstavby (1904)
• MK (bývalá silnice I/19) – pod Dubovicemi
• 34-060 a 34-061 (jeden most je inundační) – lipické údolí – rok výstavby (1939) a (1961)
• 112-049 – pod Bácovicemi – rok výstavby (1840)
• 12925-2 – mezi Krasíkovicemi a Pobistrýcemi – rok výstavby (1955)
• MK u Prokopova mlýna – mezi Svépravicemi a Kojčicemi

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

• Mlýn Chodeč – Stanovice čp. 34, Nová Cerekev, okres Pelhřimov
• Klášterní mlýn – Želiv, okres Pelhřimov, kulturní památka

Reference

Literatura

• František Pleva, ŽELIVKA naše řeka. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, spol. s r. o., 2003. ISBN 80-86559-22-X

Související články

• Soutok Sázavy a Želivky
• Tunel Želivka
• Vodní zdroj Želivka

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Želivka na Wiki Commons
• Čakovice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
• Želiv – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
• Poříčí – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.
• Soutice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Vodohospodářské věstníky